Krýzův mechanický betlém dokáže zabavit nejen děti, ale i jejich rodiče klidně i na celý den. Jedná se totiž o unikátní podívanou, kterou vytvořil rodák Jindřichova Hradce Tomáš Krýza. Lidový betlém bezpochyby osloví každého, kdo se na něj přijde podívat.
Punčochářský mistr Krýza na něm pracoval více než 60 let a dnes se jedná o dílo tak velkolepé, že je i zapsáno v Guinnesově knize rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. Zabírá totiž neuvěřitelnou plochu kolem 60 metrů čtverečních, je dlouhý 17 metrů, vysoký 2 metry a na šířku měří také 2 metry. K tomu se ještě skládá ze čtyř teras po jedenácti metrech.
Unikátní památka
Celé jesličky obsahují 1398 různých figurek lidí a zvířat ze dřeva nebo z kašírovací hmoty, což je směs mouky, klihu, sádry a pilin. Krýza k tvorbě využíval všechen materiál, který měl k dispozici. Oděvy pro figurky vyráběl například z papíru nebo ze sukna, pozadí a kulisy jesliček pak tvořil ze dřeva či papíru, ale zakomponoval také přírodní materiály. Každou figurku, kterou vyrobil, natíral navíc hlinkovými barvami, aby měly hladký povrch.
Vzhledem k tomu, že se jedná o mechanický betlém, tak v něm některé z figurek ožívají. Konkrétně se zde pohybuje 133 z nich. Původně musel byl betlém poháněn ručně. Klasické roztáčení klikou, které rozpohybovalo všechny mechanismy, bylo později nahrazeno elektromotorem. Této modernizace se však ujal až Krýzův syn Jan, jenž otcovu zálibu podělil. Byl to také on, kdo věnoval v roce 1935 celé dílo Muzeu Jindřichohradecka. Dokonce se i sám ujal celé instalace, která zabrala celý rok. V dnešní době jsou Krýzovy jesličky sloučeny v unikátní celek s dalšími dvěma betlémy, a to konkrétně s mechanickým betlémem Emanuela Steinochera a statickým betlémem Bohdana Steinochera.
Detaily jesliček
Když se zaměříte na střed celého díla, poznáte typickou scénu narození Páně. Scéna je vyobrazena opravdu velkolepým způsobem. Kromě Tří králů přinášejících dary, můžete obdivovat i spoustu dalších figurek lidí a zvířat. Tomáš Krýza měl velmi dobrý smysl pro detail, a také bujnou fantazii, takže figurky i samotné výjevy, které ztvárnil, jsou opravdu velmi dobře promyšlené. Kromě scény zrození v jesličkách najdete například i Herodův palác, typickou lidovou vesničku, krajinu nebo i důl s horníky.
První vystavování jesliček
Tomáš Krýza své dílo každoročně vystavoval ve svém domě a místní novináři vždy v období Vánoc sdělovali, kolik nových věcí Krýza vyrobil a na co se mohou návštěvníci těšit. Některé historické prameny uvádějí, že za shlédnutí jesliček vybíral i vstupné. Veřejné výstavy se však celé dílo dočkalo až v roce 1894 na hospodářsko-průmyslové výstavě v Praze. Poté Krýza své životní dílo vylepšoval až do své smrti.
Rekonstrukce
V roce 2017 musela být muzeem zahájena rekonstrukce Krýzova životního díla, jelikož betlém utrpěl neodbornými zásahy, a také se na něm začal podepisovat čas. Celá rekonstrukce byla velmi nákladná a trvala 7 let. Bylo totiž potřeba opravit pohonný mechanismus, a pak také jednotlivé figurky i kulisy.
Největší mechanický betlém na světě je možné si prohlédnout celoročně. Není potřeba čekat až do období Vánoc. Jedná o opravdu unikátní technickou i uměleckou památku, která osloví každého.
Zdroje: kudy z nudy, hradeczije.cz, toulave-slapoty.cz
