Chytrý a čerstvý
Co je v češtině pochvala, může znít v polštině jako strašná urážka. Tak například české přídavné jméno "chytrý" v polštině znamená "lakomý" nebo "chamtivý". Když se tedy pokusíte spojit oba jazyky dohromady a řeknete Polákovi, že je "chytry chłopak", doslova mu tím vpálíte, že ho považujete za skrblíka, co si nechá pro pětník vrtat koleno.
Stejně tak si dejte pozor na výraz "czerstwy". Možná vám někde v Polsku nabídnou krajíc chleba a vy se budete rozplývat: "Ó, jak je čerstvý!" Domníváte se, že tím své hostitele potěšíte a vyseknete jim kompliment? Ale kdepak. Naopak je uvedete do velkých rozpaků. Výraz "czerstwy" totiž v polštině znamená "okoralý, tvrdý".
V obchodě se tedy nikdy neptejte, zda mají čerstvý chléb. Buď vám řeknou, že ho nemají, nebo vám prodají tvrdé pečivo vhodné akorát tak na strouhanku. V obou případech zůstanete o hladu.
Ztraceni v překladu
Když nám připadá, že je někdo smutný, zeptáme se ho: "Proč se trápíš?" Pro Poláka ale tato věta znamená: "Proč tu otravuješ?" Ať ji vyslovíte jakkoli soucitně, vyzní to neurvale. České "trápit se" má totiž v polštině význam "překážet, otravovat".
Řadu nedorozumění mohou na druhé straně vyvolat i výrazy, které používají sami Poláci. Někdo vám může například nabídnout, že vám ukáže "drogu". Nejspíš se vyděsíte a budete očekávat, že vytáhne z kapsy hašiš. Dotyčný vám přitom chce zcela bezelstně ukázat "cestu", případně vás zavést k "silnici".
Leckterá česká dívka snadno zpanikaří, když jí polský kamarád řekne: "Chodź, pójdziemy do sklepu." Věta "Pojď, půjdeme do sklepa" v češtině vyznívá jako hodně neotesaný milostný návrh hodný psychopata. V Polsku to ale znamená, že se jde nakupovat – "sklep" je totiž v polštině "obchod".
Jděte na záchod
Turisté bloudící polskou přírodou mohou být pěkně zmatení, když jim polští kolemjdoucí poradí, aby šli "na záchod". Jako by vám odskočení si za keříček mohlo pomoci s orientací! Poláci však "záchodem" nemyslí toaletu, nýbrž "západ", tedy západní směr.
Velmi se pletou rovněž výrazy "zápach" a "vůně". Když vám Polák řekne, že zapácháte, nechce vám naznačit, že jste zapomněli použít deodorant. Právě naopak, vyjadřuje vám kompliment, že hezky voníte.
Připadá vám, že v televizi dávají samé voloviny? Neříkejte to Polákům, oni totiž rádi jedí wołowinu k večeři. Pokud vám ji nabídnou, s díky přijměte – na talíři vás čeká hovězí.
Pozor na samopřeklady
Polské výrazy mohou být někdy komplikované, což inspirovalo české vtipálky k vymýšlení fiktivních polských překladů. Na internetu se tak můžete dočíst, že "ježek" se polsky řekne "kaktus pochodowy" a "moře" se překládá jako "rybnik slanowodny". Jde samozřejmě jen o legraci a Poláci tyto vtípky těžko pochopí. Podobné výmysly jsou nicméně důkazem, že slovanské jazyky jsou neuvěřitelně bohaté a flexibilní. A v tom spočívá jejich nezaměnitelné kouzlo.
Zdroje: adamek.cz, studentify.cz, cs.wiktionary.org
