Lom Kaznějov je fascinujícím příkladem toho, že lidská činnost dokáže zcela proměnit tvář země. S délkou 1,8 kilometru a šířkou téměř 800 metrů jde o největší kaolinový lom ve střední Evropě a těžba v něm probíhá už přes sto let. Když ho spatříte zdálky, vidíte rozsáhlou rudohnědou krajinu, kde se střídají odstíny země, písku a hlíny. Nákladní automobily a stroje v ní vypadají jako hračky ztracené v obřím pískovišti.
Nebezpečná krása
Těžba zde probíhá z patnácti pater a každý rok se tu vytěží zhruba dva miliony tun materiálu. Jen asi osmnáct procent tvoří samotný kaolin, zbytek jsou písky a kamenivo, které se dále zpracovávají a prodávají.
Přestože by Kaznějovský lom mohl být pro veřejnost fascinující atrakcí, vstup je sem přísně zakázán. Nejenže jde o soukromý majetek těžební společnosti LB Minerals, ale navíc tu hrozí vážné úrazy. Stěny lomu jsou nestabilní a je tu nebezpečí sesuvů, což činí z celého prostoru život ohrožující oblast. Dlouho tu stála alespoň vyhlídka, ze které se dalo na lom pohlédnout shora, ale i ta musela být z bezpečnostních důvodů odstraněna, když se těžba rozšířila. Zůstal jen jeden jihozápadní bod, odkud lze aspoň částečně zahlédnout tuhle zvláštní krásu – krajinu zbarvenou do všech odstínů červené, hnědé a šedé, jakou by člověk spíš čekal někde v Arizoně než pár kilometrů od Plzně.
Neobyčejně zbarveného lomu si všimli i filmaři. Jeho dramatická scenérie se objevila například v pohádce Princezna ze mlejna 2, kde představovala krajinu po boji s Turky.
Co je vlastně kaolin
Kaolin na první pohled vypadá jako obyčejná bílá hlína, jen o mnoho jemnější. Vzniká rozkladem živců, tedy minerálů, které tvoří značnou část zemské kůry. Tento proces trvá miliony let a výsledkem je jemný, čistý a neobyčejně stálý materiál – kaolinit.
Jeho vlastnosti jsou unikátní. Odolává vysokým teplotám, je chemicky stabilní, netoxický a výborně váže vodu i jiné látky. Díky tomu se stal nepostradatelným v celé řadě odvětví. Asi jste slyšeli, že se z kaolinu vyrábí porcelán, jemná keramika a glazury. Co je známo méně, je to, kaolin se přidává i do papíru, aby byl hladký a pevný, nebo do barev a plastů, aby získaly požadovanou strukturu, a dokonce se využívá také v kosmetice. V zubních pastách pomáhá čistit zuby, v pleťových maskách zase pohlcuje mastnotu a zklidňuje pokožku. Dá se tedy říct, že se s kaolinem setkáváme každý den – i když si to většinou vůbec neuvědomujeme.
Kaznějovský kaolin patří k nejčistším v Evropě, a proto není divu, že tři čtvrtiny produkce míří do zahraničí. Největšími odběrateli jsou Německo, Benelux, severní Itálie, Slovensko a Polsko. Zbytek zůstává v České republice a využívá se v průmyslu i stavebnictví. V každém kusu porcelánu z Karlových Varů nebo v papíru, na který píšeme, může být kousek Kaznějova – nenápadná stopa z hlubin červené jámy.
Město Kaznějov a okolí
Kaznějov sám o sobě působí klidně a nenápadně. Rozkládá se v kotlině obklopené hlubokými lesy a protéká jím řeka Střela, která tvoří nádherná, kaňonovitá údolí. Historie obce sahá až do středověku a její jméno je pravděpodobně odvozeno od osobního jména Kazněj – domácké podoby jména Kazimír.
Původně šlo o malou vesnici, která se rozrůstala díky blízkému cisterciáckému klášteru v Plasích. Ten měl v regionu obrovský vliv, rozvíjel hospodářství i řemesla a zajišťoval obživu mnoha obyvatelům okolí. Průmyslový rozmach přišel až s 19. stoletím, kdy se v okolí začalo těžit uhlí a později právě kaolin. Díky těžbě se Kaznějov postupně proměnil v živé průmyslové centrum a v roce 1997 získal status města.
Přesto si dokázal uchovat přírodní kouzlo a okolní lesy nabízejí příjemné procházky i cyklovýlety. Kromě barokního kláštera v Plasích můžete navštívit nedalekou Mariánskou Týnici s muzeem nebo zámek v Manětíně obklopený bohatou sochařskou výzdobou. Okolí Kaznějova tedy rozhodně stojí za návštěvu, i když se na samotný lom budete moci podívat jen z velké dálky.
Zdroje: kudyznudy.cz, jednoustopouceskem.cz, cs.wikipedia.org
