Když v roce 1173 položili stavitelé první kámen nové zvonice u katedrály v Pise, těžko tušili, že právě spouštějí osm set let trvající boj mezi gravitací a lidskou vytrvalostí. Už po roce se ukázalo, že zvolené místo není zrovna ideální – půda byla měkká, jílovitá a nestabilní. A když se k tomu přidaly skromné základy vykopané do hloubky pouhých 3 metrů, věž se začala povážlivě naklánět.
Stavitelé tehdy reagovali v rámci svých možností: k základům přisypávali kameny a větve. Paradoxně tím ale vychýlili věž pro změnu na opačnou stranu. V dalších staletích se práce několikrát přerušily kvůli válkám, ale nakonec se věž dočkala svého dokončení – celých 199 let po položení základního kamene.
Zázrak, který se málem zřítil
Vědci se už od 19. století snažili pochopit, jak je možné, že tak těžká mramorová konstrukce vůbec drží. V roce 1817 byl sklon poprvé přesně změřen – 3,8 stupně. O necelé dvě století později, na konci 80. let 20. století, už to bylo 5,5 stupně. Úřady začaly panikařit.
V roce 1990 byla věž pro turisty uzavřena, neboť vyvstalo vážné riziko, že se zřítí. Následná rekonstrukce byla doslova závodem s časem – a s fyzikou. Protože je však dnešní technologie oproti té středověké přeci jen vyspělejší, inženýři k záchraně zvonice nepoužili kameny a klacky, nýbrž betonové věnce, ocelová lana a olověné závaží o hmotnosti půl tuny. Po odčerpání zeminy pod severní stranou se věž o pár centimetrů narovnala a přestala se hýbat.
Když se 15. prosince 2001 po dlouhých letech znovu otevřela veřejnosti, její sklon byl o 45 centimetrů menší a odborníci slavnostně prohlásili, že by měla stát dalších 300 let.
Přežila války i zemětřesení
Šikmá věž v Pise není jen pozoruhodnou stavbou. Nese v sobě i silné příběhy z minulosti, které z ní činí symbol nezlomnosti italského národa. Diktátor Benito Mussolini ji například označil za ostudu a chtěl ji narovnat, pod nátlakem protestujících inženýrů si to ale nakonec rozmyslel. Během druhé světové války pak věž málem padla za oběť spojenců, kteří ji chtěli bombardovat. Americký seržant Leon Weckstein se naštěstí rozhodl rozkazu neposlechnout, protože nechtěl zničit tak nevšední krásu.
Díky tomu věž přežila všechno – války, diktátora i módní vlny architektury. Dnes se naklání o 3,99 stupně a působí stabilněji než kdykoli dříve. Dokonce ani měkké podloží nakonec není takovým nepřítelem, jak se zdálo: tlumí totiž otřesy půdy a v minulosti zvonici několikrát zachránilo při zemětřesení.
Turistická superstar
Kdo se někdy prošel po Piazza dei Miracoli, kromě stánků se suvenýry zde potkal i nekonečné zástupy turistů, kteří si fotí selfíčko s rukou nataženou proti nebi, jako by věž drželi, aby nespadla. Je to možná klišé, ale na sociálních sítích se tato fotografie vždy dočká velké pozornosti.
Italové o svou raritu nechtějí přijít, a tak věž narovnali jen maličko, aby ji udrželi stabilní a bezpečnou. Kdyby ji narovnali úplně, přišla by o své kouzlo i o davy obdivovatelů.
Ještě šikmější pagoda
Ačkoli se Šikmá věž v Pise stala světovou ikonou, zdaleka není nejšikmější stavbou na světě. Ten titul patří čínské pagodě Chu-ču v Šanghaji, která se naklání o neuvěřitelných sedm stupňů, na rozdíl od její italské "kolegyně" o ní ale téměř nikdo neví. Zvonice v Pise je zkrátka legendou. Možná je to tím, že vystihuje italskou duši: je trochu chaotická, trochu nedokonalá, ale skrývá v sobě neodolatelný půvab a odvahu zůstat stát navzdory všemu.
Zdroje: seznam.cz, magazin.aktualne.cz, ct24.ceskatelevize.cz
