Za necelý týden měla policie na stole další tenisku s kusem lidské nohy. Tentokrát ji moře vyplavilo na nedalekém ostrově Gabriola. Co bylo na případu nejpodivnější, obě vyplavená chodidla byla z pravé nohy, takže nemohla patřit jednomu člověku. Jaká je pravděpodobnost, že se během jednoho týdne na dvou různých místech objeví dvě lidské nohy? Tehdy se psal rok 2007 a nikdo ještě netušil, že děsivých nálezů bude v dalších letech přibývat a vysvětlení zůstane dlouho v nedohlednu.
Záhada Sališského moře
V následující dekádě se na pobřeží Britské Kolumbie a amerického státu Washington našly více než dvě desítky lidských chodidel. Většina byla obuta v teniskách, některé z nich v pohorkách. "Chodidla ze Sališského moře" se stala fenoménem, o kterém začaly kolovat vášnivé spekulace.
Jako nejpravděpodobnější se jevila teorie o šíleném sériovém vrahovi. Někteří lidé se ale pustili i do odvážnějších hypotéz. Chodidla prý patřila migrantům z kontejnerů potopených na dně oceánu. Nebo to mohli být pasažéři ze ztraceného letadla. Anebo v tom mají prsty mimozemšťané? Internet byl plný konspiračních hypotéz a policie čelila obrovskému tlaku: kdo byly ty oběti a proč se na břeh dostávají jen jejich nohy?
Archivní záběry z pátrání nabízí následující anglické video:
Podmořský experiment
Vyšetřovatelé se pustili do práce. Porovnávali DNA v databázích pohřešovaných osob, studovali mořské proudy a také je zajímalo, co se vlastně stane s mrtvým tělem pod mořskou hladinou. K experimentu použili mrtvoly vepřů, které vhodili do moře jako modelové exempláře k výzkumu.
Ukázalo se, že tělo obvykle velmi rychle klesne ke dnu. Tam si na něm ihned začnou pochutnávat mořští živočichové, včetně krabů a humrů. V poměrně krátké době dokážou mrtvolu rozložit tak, že se jednotlivé části těla od sebe oddělí.
A právě nohy se oddělují nejsnadněji. Když jsou navíc obuté do moderních tenisek, které díky lehkým materiálům a vzduchovým kapsám plavou, mají značnou šanci dostat se na hladinu. Odtud už je jen otázkou času, kdy je mořské proudy a vítr zanesou na pobřeží. Chodidla v plovoucích teniskách jsou tedy jedinou částí těla, která hladovým živočichům na mořském dně unikne.
Vysvětlení přineslo úlevu
Díky analýze DNA se nakonec podařilo většinu nalezených chodidel přiřadit ke konkrétním lidem. Nešlo o oběti vražd, ale o pohřešované osoby, u nichž se nepředpokládala násilná smrt – rybáře, kteří se nevrátili z plavby na moři, muže a ženy, kteří spáchali sebevraždu, nebo oběti nešťastných nehod. Jedna z bot patřila například muži, jenž zmizel už v roce 1987.
"Neobjevili jsme nic podezřelého," uvedla mluvčí úřadu koronera v Britské Kolumbii Barb McLintock. "Těla se prostě časem rozloží a chodidla v odolných botách zůstanou. Materiál bot je příliš pevný na to, aby ho mořské organismy rozložily, a navíc plave."
Žádný horor, jen příroda
Dnes už tedy víme, že záhada Sališského moře byla mnohem méně hororová, než se původně zdálo. Nešlo o žádné rituální vraždy ani spiknutí, nýbrž o prostou kombinaci přírodních procesů a kvalitní moderní obuvi. Čas od času se na kanadském pobřeží může nějaká ta noha v tenisce objevit i dnes. Pokud tam pojedete na dovolenou a nějakou na pláži najdete, snad vás díky přečtení našeho článku příliš nevyděsí.
Zdroje: allthatsinteresting.com, sciencealert.com, iflscience.com
