V minulosti jsme právě v únoru zaznamenali historicky nejnižší naměřenou teplotu na území ČR, a to minus 42,2 °C. Letos bude únor teplotně spíše průměrný, z hlediska srážek bude počasí průměrné až podprůměrné.
Únor krok za krokem
První dekáda druhého měsíce v roce nás potěší poměrně teplým počasím - průměrné denní teploty se budou pohybovat okolo nuly až minus dvou stupňů, místy občas také nad nulou. Leckde se ale můžeme dočkat teploty až +10 °C. Noční teploty budou rovněž průměrné, místy mohou klesnout až na -14 °C.
V další části února nás počasí překvapí příjemnými teplotami výrazně nad nulou - denní teploty se budou pohybovat od +5 °C, přes +10 °C až k téměř jarním +15 °C. Teplomilci by ovšem neměli zapomínat na typické vpády chladného arktického vzduchu, které občas naruší teplé dny.
Únorové teploty nebudou na celém území takto příjemné - v horských střediscích mohou klesat až na arktických -20 °C.
Závěrečné dny v měsíci budou tvořit mix doznívajícího teplého počasí s občasnými chladnými dny. Teploty se budou přes den pohybovat okolo +10 °C, místy mohou ovšem spadnout až pod -2 °C až -5 °C. Noci budou ještě chladnější - leckde teploty klesnou až pod -15 °C a v horských kotlinách ještě i pod tuto hranici až k -20 °C. Překvapivá bude také sněhová nadílka, která se očekává v posledních únorových dnech.
Jaký je dlouhodobý průměr
Únor je zpravidla plný překvapení - na horách bývá ještě sníh, v nížinách naopak zaznamenáváme nejsušší období v roce s nejnižším úhrnem srážek. Průměrné teploty bývají v rozmezí od -5 °C po 4 °C, přičemž jednou zhruba za 8 až 9 let bývá únor teplejší než březen, který je považován za první jarní měsíc. Časté bývají také inverze, proto se doporučuje vyrazit na hory za sluníčkem.
Pozor na inverzi
Inverze je vlastně meteorologický jev, kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry neklesá dle očekávání stejně s výškou teploty, ale naopak stoupá. Je to zvláštní úkaz vertikálního rozložení teploty vzduchu.
Tvorba mlh, vrstev studeného vzduchu se silnými mrazy a hlavně znečištění ovzduší a smogu je způsobena omezeným promícháváním vzduchu právě v inverzní vrstvě. Velmi často se tvoří také vrstevnatá oblačnost, díky níž dochází k zkracování slunečního svitu. Často se setkáváme také s lokální inverzí, která např. v údolí vzniká v důsledku stékání chladného vzduchu po svazích dolů.
Následky inverze
Jedním z důsledku teplotní inverze vzduchu je výrazné zvýšení výskytu škodlivin z výfuků a komínů v nehybné - přízemní vrstvě vzduchu. Takováto situace nastává zpravidla na podzim a v zimě a trvá několik dní. Typická je nízká oblačnost, především v nížinách. V tomto období bychom měli omezit pohyb venku, zejména ten sportovní. Také nesportovcům hrozí kašel, dušnost, sípání, v horších případech dokonce vážnější zdravotní problémy.
Letošní únor tedy potvrzuje svou pověst rozmarného měsíce plného kontrastů a překvapení. Přestože se bude z dlouhodobého hlediska pohybovat spíše v mezích jednak teplotního, jednak srážkového průměru, dílčí dny mohou nabídnout výrazně jarní počasí, které bude ale záhy vystřídáno skokem do mrazu a zimy. Právě tato proměnlivost klade nejen na citlivější jedince zvýšené nároky na plánování nejrůznějších aktivit, od cestování, přes pobyt v přírodě nebo zimní sporty.
Zdroj: treking.cz, wikipedia.org
