Moje Babička Lída (104) se těší dobrému zdraví. Ve svém věku je stále soběstačná, což je obdivuhodné a až na běžné problémy spojené se stářím si na nic nestěžuje. Když jsem se jí na oslavě zeptala, jak to dělá, že je pořád v takové kondici, tak mi s úsměvem odpověděla: "Jo holka, to víš. Celý život jsem tvrdě pracovala, ale hlavně jsem každý den pila minerální vodu z pramene Ida. Věřím, že v opačném případě bych tu určitě už dávno nebyla," prozradila mi s úsměvem. Pokud tedy taky chcete vyzkoušet sílu pramenu Ida, udělejte si výlet do Bělovsi na Náchodsku.
Pramen Ida najdete v areálu Velkých lázní
Bývalé lázně, které najdeme v náchodské čtvrti Běloves, se postupně opravují. Město Náchod v roce 2024 opět otevřelo prameník Ida, který se nachází v areálu takzvaných Velkých lázní. Po dokončení rekonstrukce lázní bude lokalita nejen odpočinkovým místem s prameništěm minerální vody, ale vznikne zde i nová unikátní expozice mapující historii lázeňství v Náchodě.
Blahodárné účinky pramenu Ida na organismus
Minerálka Ida – léčivá voda, která pramení v areálu lázní Běloves, je minerálkou s nejvyšším obsahem CO2 na českém území.
Díky svému bohatému složení minerálů a mírné alkalitě má zdejší kyselka blahodárné účinky na organismus. Je vhodná k čištění dýchacích cest a při dodržení stanoveného dávkování (např. 2x denně 350 ml) může být nápomocná při překyselení organismu a s ním spojenými potížemi, jako je pálení žáhy.
Pramen Ida pomáhá při srdečních onemocněních, snižování krevního tlaku, nemocích cév, alergiích i ortopedických obtížích.
Historie léčivé vody sahá do 13. století
První historické zmínky o léčivé běloveské vodě se datují až do roku 1392. Zázračnou vodu si nechal posílat do válečných táborů dokonce Albrecht z Valdštejna při svém tažení do Kladska během třicetileté války (1618-1648).
Založení lázní
Lázně Běloves byly založeny v roce 1818, a to díky dvěma pánům. Jan Schmidt, magistrátní rada v Náchodě, koupil pozemek pod kopcem Lazy s vydatným pramenem a s pomocí hostinského Janem Macháčkem zde založili lázně. Ty disponovaly 24 dřevěnými kabinami, léčebnou budovou a hostincem. Po požáru v roce 1834 byly na místě bývalých dřevěných budov vystavěny zděné lázně ve v empírovém slohu. Lidé si zde chodili léčit onemocnění s kardiovaskulárním systémem a pohybového aparátu. Léčba spočívala v podávání pitné kůry a přírodních uhličitých koupelí.
Princezny Ida a její zázračné uzdravení
Traduje se, že léčivá voda z běloveských pramenů pomohla vyléčit těžce nemocnou Waldecko-Pyrmontskou princeznu Idu, pozdější manželky Jiřího Viléma Schaumburga-Lippe, majitele náchodského panství. Princezna kvůli častému cestování trpěla nevolnostmi, které dospěly až k vážným poruchám oběhové soustavy. Léčivou vodu si nechávala dopravovat na zámky v Náchodě a v Ratibořicích, ale k pramenům se několikrát vypravila i sama. Na její památku byla později minerálka pojmenována Ida. Vědci vodu zkoumali v roce 1868.
Rozkvět lázní a zlatá doba
V druhé polovině 19. století (kdy je koupil italský malíř Jacopo Bonato), a taky na začátku 20. století došlo k největšímu rozkvětu lázní. V té době byl jejich majitel MUDr. Ivan Honl, který věnoval velkou péči lázeňským hostům. Zařizoval pro ně výlety po nejbližším okolí, do sousedních německých lázní Bad Kudowa (dnes polské lázeňské město Kudowa-Zdrój), ale také do Orlických hor.
První systematická propagace lázní začala v roce 1936, kdy byl natočen propagační film o lázeňském provozu. Kromě toho byly natištěny papírové skládačky s fotografiemi lázní a okolí, do restaurací byly dodávány tácky a otvíráčky s logem IDA. V roce 1926 se tato kyselka začala rozvážet. V dobách první republiky lázně poctilo svou návštěvou i mnoho slavných osobností – profesoři, umělci, politici i řada významných obchodníků. K nejslavnějším hostům nesporně patřil herec a komik Vlasta Burian, o kterém bylo známo, že zde hrával tenis s místními tenisty i lázeňskými hosty a po večerech ostatní bavil vtipnými hláškami ze svých filmů.
Běloves chtěla před II. světovou válkou převzít lázně do obecního majetku a snažila se získat status lázeňské obce, ale okupace tyto plány zmařila.
Znárodnění zapříčinilo úpadek lázní
V roce 1950 se lázně dočkaly znárodnění, čímž byl jejich provoz postupně omezován a upadal. Budovy i okolní park byly zanedbávány. V 60. a 80. letech svitla naděje na částečné investice, ale ke zlepšení stavu nedošlo ani po roce 1989. Lázně byly navráceny potomkům původních majitelů, ale ti museli řešit mnoho problémů. V roce 1996 došlo k jejich trvalému uzavření. Noví majitelé areál výhodně odkoupili v konkurzu a využili ho ke spekulacím. Od té doby až dodnes lázně chátrají.
Zdroje: Město Náchod, Kudy z nudy
