Nejhorší zákon všech dob. I to si myslí někteří Poláci o ustanovení, které vstoupilo v platnost 1. října 2025. Podle něho musí být všechny nápojové obaly zálohovány.
Mezi prodejci i spotřebiteli to vyvolalo vlnu nespokojenosti. Nový systém, který je součástí evropské snahy o zmírnění plastového odpadu, pro mnoho lidí totiž představuje další byrokratickou zátěž a zvýšené náklady.
A podobný osud čeká v nejbližších letech i Českou republiku.
Nová realita polských spotřebitelů
Zákazníci v polských obchodech si od tohoto měsíce musí zvyknout na novou realitu. Při nákupu nápojů v plastových lahvích do tří litrů, plechovkách do jednoho litru nebo vratných skleněných lahvích do 1,5 litru se k ceně automaticky připočítá záloha v hodnotě 50 grošů za plastové lahve a plechovky a 1 zlotý za skleněné láhve. Aby zákazníci získali zálohu zpět, musí prázdné obaly vrátit do speciálních sběrných míst v prodejnách.
Systém má zajistit, že Polsko splní evropské cíle pro třídění odpadu. Ještě letos by mělo být posbíráno 77 % PET lahví, do roku 2029 by se míra vytříděného plastového odpadu měla zvýšit na 90 %.
Obchody větší než 200 metrů čtverečních jsou povinny přijímat veškeré vratné obaly, menší prodejny jsou povinny vybírat zpět alespoň skleněné lahve.
Systém zálohování má platit i v Česku
Česká republika plánuje zavést podobný zálohový systém. Zatím se však stále neví, kdy. Původní plán, který počítal s letošním rokem, nakonec Sněmovnou neprošel.
Záloha měla činit 4 až 5 korun na všechny nealkoholické plastové lahve a plechovky o objemu 0,1 až 3 litry a na alkoholické nápoje s obsahem alkoholu do 15 procent. Počítalo se rovněž s tím, že tato povinnost bude platit pro všechny obchody a čerpací stanice větší než 50 metrů čtverečních. Přijímat prázdné obaly od svých zákazníků měly dokonce i e-shopy.
Politici: Zálohám se nevyhneme
I když změna byla přesunuta na neurčito, podle politiků není jiné cesty. "Je nelogické čekat a je hloupé neupravit si tuto oblast národní legislativou, když to mají i okolní země. Zálohovat skutečně jednou budeme muset," okomentoval to poslanec Pavel Bělobrádek.
Našli se však i tací, kteří zálohování vidí jako zbytečnost a zátěž pro české občany. "Stávající systém je pro lidi komfortní a výrazně levnější. Zálohování je pouze forma sběru, nic jiného," řekl k problematice například poslanec ODS Jan Bureš.
"Zavedení zálohového systému je v podstatě investice, která se vyplatí nejen životnímu prostředí, ale i ekonomicky. Přestat platit pokuty za neplnění recyklačních cílů je prvním krokem. Tím druhým je zajištění, že se cenný materiál vrátí do výroby a nevznikají tak zbytečné náklady," vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Výhody zálohování: Čisté ulice, menší náklady na svoz odpadu
Ministerstvo životního prostředí uvádí, že v České republice se ročně prodá zhruba 1,8 miliardy PET lahví a 800 milionů plechovek. Značná část těchto obalů končí mimo systém tříděného odpadu. Přibližně každá pátá PET lahev a tři ze čtyř plechovek se nedostanou do recyklace. Cílem nového systému je dosáhnout 90% návratnosti všech PET obalů.
"Zkušenosti z celé Evropy ukazují, že finanční motivace formou zálohy fungují. Dojde k celkovému snížení objemu odpadu, který končí nevytříděný v odpadkových koších nebo v horším případě volně pohozený na ulici či v přírodě. Zvýší se čistota veřejných prostranství a zároveň Praha bude moci omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem," vyzdvihla klady zálohování náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.
Zdroje: Retail News, MDDP, The Metal Packager, Website of the Republic of Poland, iDNES.cz, Ministerstvo životního prostředí
