Odvážné tvrzení o polských pyramidách vzbuzuje nadšení i zdrženlivost zároveň. Dovoluje ale pohlédnout na starověkou Evropu jako prostor, kde mohly existovat stavby tak impozantní, jaké běžně spojujeme s Egyptem.
Objev v Polsku mění pohled na evropské dějiny
Stavby označované jako pyramidy byly poprvé zmíněny už ve 30. letech 20. století a jejich stáří se odhaduje až na 6 tisíc let. Nacházejí se v oblasti Velkopolska a v Kujavsko-pomořském vojvodství, a právě skutečnost, že jde o opakovaný objev podobných objektů na vícero území Polska, může naznačovat, že nejde o ojedinělý úkaz, ale širší fenomén. Podle nejnovějších výzkumů mají tyto stavby tvar lichoběžníku a najdete tu valy dlouhé přes 180 metrů, které se směrem vzhůru zužují, čímž připomínají právě zmíněné pyramidy.
V jedné z možných variant původní podoby mohla být základna několik desítek metrů široká a výška valů se odhaduje až na 4 metry. Uvádí se, že kamenné bloky použité v některých sekcích vážily i 7 až 10 tun. Archeologové se domnívají, že tyto impozantní stavby mohly plnit účel pohřebišť, být základnou pro astronomy či pro rituály.
Srovnání s Cheopsovou pyramidou
Když se mluví o pyramidách "větších než ty v Gíze", je dobré být opatrný. Podle dostupných materiálů se tohle tvrzení zakládá spíš na analogii objemových proporcí než přímém měření. Například Cheopsova pyramida je vysoká přes 140 metrů a její strana měří 230 metrů.
Takových rozměrů polská "pyramida" zdaleka nedosahuje. I tak ale tyhle konstrukce vzhledem k jejich stáří a použitým technologiím představují ohromný stavitelský výkon, který může těm egyptským směle konkurovat.
K čemu vlastně pyramidy v Polsku sloužily?
Tyto archeologické objevy vzbuzují mnoho otázek i skepticismu. Kritici upozorňují, že není dostatek přímých dat ani důkazů o původní výšce staveb ani o jejich přesném účelu, někteří odborníci se dokonce domnívají, že může jít o kombinaci přírodních terénních útvarů, do kterých člověk stavitelsky zasáhl až později, a proto mohou vzbuzovat pouhý dojem mohylového charakteru. Veškeré interpretace významu proto zůstávají spekulativní a bez potvrzeného základu.
Zastánci objevu však argumentují, že tyto stavby mohou přepsat náš pohled na pravěkou Evropu. Domnívají se, že i zde mohly existovat centralizované kultury, které investovaly značné úsilí do monumentální architektury.
Výzkumy pokračují
Průzkumy lokality Kujavsko-pomořského vojvodství pokračují i nadále. Aby vědci zjistili, co se pod mohutnými valy skrývá, bude zapotřebí provést podrobnější archeologický výzkum. S ním může pomoci moderní technologie, třeba letecké laserové snímkování, které dokáže odhalit útvary ukryté pod vegetací, nebo geofyzikální měření, díky kterému se vědci obejdou i bez nutnosti provádět rozsáhlé výkopy.
Důležitá bude také mezinárodní spolupráce. Například porovnání s jinými evropskými megality, jako je britský Stonehenge nebo francouzské dolmeny, může pomoci pochopit, zda jsou valy v Kujavsko-pomořském vojvodství pouhou místní zvláštností, nebo jde o součást širšího komplexu. Pokud výzkumy potvrdí, že v Polsku opravdu stojí stavby podobné egyptským pyramidám, může se jednat o objev, který změní náš pohled na evropské dějiny.
Zdroje: dotyk.cz, idnes.cz
