Tradice orloje v Olomouci sahá do 15. století a do současné podoby prošel nespočtem změn. Původní vzhled vystřídala nejvýrazněji rekonstrukce po druhé světové válce, v letech 1947-1955 byly mozaiková stěna i stroj zcela komplexně přetvořeny podle návrhu Karla Svolinského, jenž vtiskl orloji podobu v duchu socialistického realismu.
Právě v této době došlo ke změně tradiční figurální výzdoby. Místo apoštolů, kteří v Praze každou hodinu zpestřují časový rituál, najdeme na olomoucké radnici podivné figurky – až 75 cm vysoké pohyblivé figurky z lipového dřeva zobrazují tkadlenu, řezníka, fotbalistu, bednáře, matku s dítětem, úředníka, sportovce – diskaře, selku, kováře, zahradníka, házenkářku, kopáče, zedníka a mnohé další. Dohromady jich je okolo dvacítky.
Moravský orloj světovým unikátem
Změněná tvář olomouckého orloje ztělesňuje dobové ideály, ale také odvahu bourat tradice: Zatímco pražský orloj zůstává spojen s křesťanskými rituály a středověkou mystikou, moravský unikát je především oslavou dělnické síly, zemědělství, pokroku a lidových slavností. Kdo čeká apoštoly, bude překvapen – hlavní roli museli přenechat postavám tak světským, že by vedle sv. Petra a Jana působili naprosto nepatřičně. Tím se Olomouc liší od Prahy dvojnásob: moravský orloj sází na civilní kreativitu, pohyblivost proletářských figurek a zvykové svátky kalendáře. Místo biblických osobností se před zraky turistů míhají plesající a sportující Hanáci.
Mozaiková stěna navíc zobrazuje významné svátky poplatné době vzniku a tvoří nezaměnitelnou paměť města i ideologický otisk éry, která vtiskla orloji jeho současnou tvář. Právě ona odlišuje Olomouc od Prahy – zatímco v Čechách je orloj především turistickou atrakcí, moravský stroj je zároveň památníkem doby a fascinujícím svědkem proměnlivého dění.
"K nejpozoruhodnějším patří rekonstrukce číselníkové části z roku 1746 se složeným ukazovacím soukolím astronomického číselníku včetně unikátního Fabriciova astrolábu, dále vzácně dochovaná kalendářní deska na léta 1746-1847 nebo soubor pohyblivých figur z pseudogotické přestavby orloje v roce 1898. Nechybí ani malířské návrhy a realizace z dílen významných malířů," prozradil Radim Himmler, autor výstavy, která se před šesti lety uskutečnila v olomouckém Vlastivědném muzeu při příležitosti pětistého výročí první písemné zmínky o tomto orloji.
Ač se Svolinský uvedl již v době svého mládí na Svatém Kopečku u Olomouce jako suverénní řezbář loutek, stala se autorkou pohyblivých figurek orloje jeho žena Marie. Skleněné mozaiky s náměty Jízdy králů, Průvodu královniček, Dělníka, Chemika a alegorie dvanácti měsíců dodal podle Svolinského kartónů národní podnik Česká mozaika v Novém Boru.
Lidová tvořivost, moravská revolta
Olomoucký orloj je pro milovníky technických památek, historie i neobvyklých kulturních zážitků nečekaným objevem. V jeho proletářských figurkách, mozaikách i unikátním ciferníku se snoubí lidová tvořivost, pokrok a síla doby. Ačkoli dnes možná někteří litují ztráty původních apoštolů, stroj zůstává připomínkou nejen historie města, ale i dějinných zvratů, jimiž si české země prošly.
Pro opravdové cestovatele tak nabízí Olomouc nejen klid bez davů, ale i jedinečný pohled na památku, která ve světě nemá obdoby. A všem těm, kdo dávají přednost turistickým zážitkům mimo přeplněné centrum Prahy, může orloj nabídnout zároveň klidnější, a přitom neméně zajímavý a neotřelý pohled na umění i historii. A samozřejmě i trochu té moravské revolty…
Zdroje: kudyznudy.cz, visitolomouc.cz, propamatky.cz, orloj.eu
