Oblasti okolo soutoku Moravy a Dyje se přezdívá Moravská Amazonie a pokud vás sem toulavé boty jednoho dne zavedou, pochopíte proč. Řeky se divoce klikatí lužinami, jak se jim zlíbí, stará ramena se plní a zase vysychají podle nálady počasí a místní duby pamatují ještě Marii Terezii.
Místy si tu opravdu připadáte jako v pralese. Hledíte na prastaré stromy, které se zrcadlí ve stojaté vodě, občas narazíte na spadlý kmen přes cestu a ticho sem tam přeruší jen šplouchnutí ryby. Když listí opadá, les ztrácí svou letní bujnost a odhalí síť ramen, starých koryt a cestiček, kudy se dá bloumat hodiny. Právě tehdy má tato krajina největší kouzlo.
Tři tváře středoevropské Amazonie
Soutok moravských řek se stal v roce 1920 hranicí ČSR a Rakouska. Od rozpadu Československa funguje jako pomezí tří států – najdete tu břeh český, rakouský a slovenský. Každý z nich má trochu jiný vzhled i atmosféru, odrážející odlišnou povahu národů. Rakušané si svou stranu trochu upravili, k okolní přírodě ale přistupují citlivě a udržují místo v naprosté čistotě. Na břehu si postavili jednoduché rybářské chatky, které stojí na ocelových konstrukcích a nenásilně zapadají do okolí. Rakouští sousedé tady rybaří už snad sto let, a přesto zdejší krajinu dodnes nijak neponičili.
Naproti tomu Češi u soutoku Dyje s Moravou chaty stavět nesmí, ale zato po sobě v panenských lesích někdy zanechávají odpadky a hromádky přikryté toaletním papírem. O prázdninách a víkendech sem míří spousta turistů, kteří mění Moravskou Amazonii v rušný Václavák. Pokud si tedy chcete toto místo vychutnat v klidu, podzimní měsíce jsou ideální volbou.
Slovenská strana je pro změnu naprosto klidná až opuštěná a lidé sem zabloudí málokdy, natož aby se tu usadili. Říční koryto Moravy zde ale bylo uměle upraveno a postrádá svůj původní divoký ráz.
Sousedství tří národů ale nebylo v minulosti vždy idylické. V 50. letech se tu odehrála tragédie, kdy čeští pohraničníci zastřelili dva rakouské rybáře, kteří omylem přetáhli sítě na českou stranu. Tuto smutnou událost dnes připomíná nenápadný kříž u soutoku s Kyjovkou.
Jak se k soutoku dostat
Z české strany není soutok Dyje a Moravy tak snadno přístupný jako jiné turistické atrakce. Nejbližšími výchozími body jsou Lanžhot a Břeclav, pro pěší túru je to ale docela dálka – z Břeclavi je to k soutoku přibližně 17 km, z Lanžhota téměř 16 km. Nejlepší proto je využít místní cyklostezky a do Moravské Amazonie se vydat na kole. Pozor ale, v oblasti chybí turistické značení – kvůli častým záplavám a občasné neprůchodnosti některých stezek by tu nemělo smysl.
Jestliže přeci jen dáváte přednost pěší turistice, zkuste to ze Slovenska. Přejeďte hraniční přechod Hohenau an der March – Sekul a vydejte se směrem na Moravský Svatý Ján. Po zhruba 1,5 km u silnice uvidíte starý vojenský bunkr, u kterého můžete zaparkovat. Od tohoto bodu k soutoku vede pouhé 2 kilometry dlouhá cesta.
Romantické Pohansko
A když už v nejjižnějším cípu Moravy budete, nezapomeňte navštívit Pohansko. Jde o významnou archeologickou lokalitu, kde stojí bývalý lovecký zámeček, a dokonce i skanzen dávných slovanských obydlí. Je zvláštní procházet se po místě, které bývalo jedním z hlavních center Velkomoravské říše, a místo čilého obchodního ruchu či řinčení zbraní slyšet jen šumění stromů. Dávná kultura zmizela, příroda zůstala. A my máme štěstí, že se její krásou můžeme občas pokochat – když to nabitý pracovní program dovolí.
Zdroje: idnes.cz, vlakemjednoduse.cz, stoplusjednicka.cz
