Letos v květnu ve Švýcarsku došlo k události, která vypadala jako z katastrofického filmu. Nad údolím Lötschental se utrhla obrovská část ledovce Birch, sesula se dolů a smetla vesnici Blatten. Místo, které ještě loni vítalo turisty a horské nadšence, dnes pokrývá bahno, kamení a zbytky domů.
"Devadesát procent vesnice je pryč," řekl po neštěstí šéf regionální bezpečnosti Stéphane Ganzer. "Je to katastrofa."
Obyvatelé byli naštěstí včas evakuováni. Geologové si totiž s předstihem všimli, že se hora nad vesnicí začíná hýbat, a varovali před "rizikem bezprostředního sesuvu". Měli pravdu. Starosta Blattenu Matthias Bellwald tehdy jen tiše řekl: "Ztratili jsme naši vesnici, ale postavíme ji znovu."
Když se hory začnou drolit
Již dva roky před touto tragédií vědci zaznamenali jiný, neméně znepokojivý jev – tentokrát v pohoří Silvretta, kam jezdí i čeští lyžaři. V této oblíbené zimní destinaci se nečekaně zřítila část hory Fluchthorn. Během jediného dne se její vrchol propadl o téměř dvacet metrů.
Zní to neuvěřitelně, ale odborníci spočítali, že se z vrcholové části hory utrhlo přes sto tisíc kubíků skály. Kříž, který kdysi označoval nejvyšší bod hory, zmizel. A sám Fluchthorn, jenž se tu bez hnutí hrdě tyčil po celá staletí, se během pár hodin změnil k nepoznání.
Geologové upozorňují, že viníkem není zemětřesení ani těžba. Za náhlými sesuvy stojí tání permafrostu – vrstvy zmrzlé půdy a ledu, která po tisíce let držela horské masivy pohromadě. Jakmile se začala oteplovat, ztrácí svou pevnost. A to, co dříve fungovalo jako neviditelný cement mezi skalami, se mění v bahno.
Hory už nejsou neochvějné
O permafrostu přitom většina Čechů slyšela jen v souvislosti se Sibiří nebo Arktidou. Vlastně si ho ani neumíme pořádně představit. Není to čistý led, ale země, která byla zmrzlá stovky, možná tisíce let. Drží skály pohromadě, spojuje vrstvy a stabilizuje celé horské štíty. Ale jakmile se oteplí – a v Alpách teď teplota roste pětkrát rychleji než světový průměr – začíná se rozpadat i to, co jsme považovali za neochvějné.
Geolog Jan-Christoph Otto z univerzity v Salcburku to popsal jednoduše: "Tyto vrcholy byly zmrzlé pravděpodobně tisíce let, a teď se probouzejí."
Výsledkem jsou sesuvy skal, laviny kamene, zhroucené ledovce a rozbité vrcholky. Nejděsivější na tom je, že nejde o pozvolný proces. Hora se může rozpadnout během jediného dne.
Lyžařský ráj s trhlinami pod nohama
Pohoří Silvretta, rozkládající se na hranici Švýcarska a Rakouska, je snem všech lyžařů. Najdete tu 408 kilometrů sjezdovek, 98 lanovek a výhledy, které se zapisují do paměti i do Instagramu.
Ale pod sněhovou pokrývkou se odehrává jiný příběh. Oteplující se léta způsobují, že ledovce tají do větší hloubky a rychleji než kdykoli dřív. Místo ledu zůstává jen voda a praskliny. A právě tyto praskliny mohou být předzvěstí katastrofy. Nikdo netuší, kdy přijde ta příští. Jisté jen je, že se Alpy mění. "Ztratili jsme náš vrchol," řekl horský záchranář Riccardo Mizio po zřícení Fluchthornu. "Ale hlavně jsme ztratili jistotu, že hory jsou věčné."
Zdroje: greenmatters.com, theguardian.com, livescience.com
