Možná vás překvapí, že ve zvířecí říši existuje celá řada druhů, které dokážou své tkáně regenerovat, a získat tak schopnost vidění alespoň částečně zpět. Bohužel, člověk ale mezi tyto druhy nepatří. Podle nejnovějších výzkumů to ale vypadá, že k nám přeci jen příroda nebyla úplně skoupá a pár způsobů, jak získání ztraceného zraku napomoct, přeci jen existuje.
Nové buňky místo těch poškozených
Vědecký tým z jižní Kalifornie na začátku letošního roku začal testovat malý implantát tvořený buňkami vypěstovanými z buněk kmenových, který by mohl pomoci obnovit zrak pacientům, pro které dosud léčba zraku neexistovala. Implantát by měl nahradit poškozené buňky sítnice, které odpovídají za jasné a ostré vidění.
Toto řešení je ideální pro onemocnění, která vedou právě k odumření buněk sítnice. Implantáty se těmto pacientům vkládají do oka chirurgicky a jejich úkol je prostý – převzít funkci buněk původních a reagovat na světlo, které do sítnice dorazí. První klinické testy zatím ukazují, že by se tento postup mohl ukázat jako účinný.
Mikročip, brýle a umělá inteligence
Dalším způsobem léčby, který teď prochází překotným vývojem, je využití kombinace mikročipu, brýlí a umělé inteligence. Toto technologické trio je podle všeho schopné snímat obraz, který by zdravý člověk viděl očima, a tyto vjemy pak převádějí na signály, které mozek vnímá právě jako zrak.
Poté, co se pacientům pod sítnici vloží mikročip o rozměrech dva krát dva milimetry, používají brýle s rozšířenou realitou, které lidem po operaci pomůžou zaostřit písmena v knize či opět vidět ostře předměty před nimi. Tento typ léčby byl opět zatím testován pouze klinicky, a není tak pro běžné pacienty dostupný. Výsledky výzkumu jsou ale impozantní – mikročipy a speciální brýle pomohly k lepšímu zraku až 84 % pacientů a pacientek.
Odpověď není na sítnici, ale na zrakovém nervu
Část vědeckých týmů se ale vydala bádat jiným směrem. Místo práce se sítnicí se totiž zaměřili na zrakový nerv a spojení oka s mozkem. Ačkoliv výzkumníci dlouho vycházeli z předpokladu, že savci, na rozdíl od jiných živočišných druhů, nedokážou své poškozené nervové buňky obnovit, nové studie naznačují, že opak může být pravdou. Za určitých podmínek by tak právě nastartování růstu nervových vláken mohlo pomoci pacientům, kteří přišli o zrak právě v důsledku poranění zrakového nervu.
Paradoxně ale nejvýznamnějším orgánem, který nám zprostředkovává zrak, nejsou oči, ale mozek. Moderní výzkumy naznačují, že tyto orgány oplývají mnohem vyšší plasticitou, než se dříve předpokládalo, a tak alespoň částečná obnova zraku pro některé pacienty není tak nereálná, jako se v minulosti mohlo zdát. Ačkoliv jsme momentálně ve fázi paralelního vývoje mnoha metod léčby a žádná z nich ještě není běžně dostupná, dobrou zprávou zůstává, že tyto metody využívají technologie, které byly nedávno ještě zcela nemyslitelné.
Velmi pravděpodobně bude stále častěji docházet ke kombinaci různých metod léčby u jednoho pacienta tak, aby lékaři dosáhli co nejefektivnějších výsledků. Je možné, že v blízké budoucnosti tak bude běžnou praxí nejen speciální trénink mozku, ale bude doplněn i mikročipem a transferem nových kmenových buněk.
Zdroje: ScienceDaily, ČT24, PopularMechanics
