Podle nejnovějších průzkumů je zřejmé, že pod zemí leží něco kolem 11 tun tohohle drahocenného kovu a pokud alespoň trochu sledujete ceny v této oblasti, tak asi správně tušíte, že hodnota je nesmírně vysoká, a to v řádu zhruba 30 miliard korun. I když to celé zní pohádkově, tak realita zas tak pohádková není.
Zlato, které není žádným tajemstvím
Jak asi sám název hor napovídá, místo má se zlatem opravdu dlouhou a bohatou historii. Ve Zlatých Horách probíhala těžba drahých kovů už ve středověku, takže samotný název místa vážně není náhoda. Oblast dokonce patří nejstarším a nejznámějším zlatonosným lokalitám v Česku a v minulosti zde vzniklo desítky dolů a štol.
Aktuální geologické průzkumy, které má na starosti státní podnik Diamo, ukázaly, že zásoby kovů jsou výrazně větší, než se předpokládalo. V Česku je celkově evidováno 15 ložisek zlata a dohromady se má na našem území nacházet něco kolem 77 tun zásob. Odborníci jsou toho názoru, že by se těžba vyplatila, ale faktem je, že se u nás přestalo těžit už od poloviny 90. let minulého století.
Co se nachází pod zemí?
Vzhledem k tomu, že v těžbě nejsme aktivní, tak se odhaduje, že by pod zemí mohlo ležet zhruba pětkrát více zlata, než je uvedeno ve starých analýzách. V případě Zlatých Hor nejde jen o samotných 11 tun zlata, protože podle podniku Diamo se zde s jistotou nachází i přibližně 8,6 tuny stříbra, 25 tisíc tun zinku, zhruba 5 600 tun mědi a asi 1 600 tun olova.
Nutno podotknout, že se vůbec nemusí jednat o finální čísla a reálný obsah může být ještě vyšší. Také nesmíme zapomenout, že v některých starších vrtech nebyla zatím ani všechna místa důkladně prozkoumána, takže se můžeme jen domnívat na jak velká ložiska v budoucnu můžeme ještě potenciálně narazit.
Bude se znovu těžit?
Asi je logické, že tato zjištění otevřela debatu o tom, zda by se zlato nemělo na našem území opět začít těžit. Když se ale podíváme na historii těžby, konkrétně ve Zlatých Horách, tak to není úplně veselý příběh. Poslední etapa průmyslové těžby zde skončila v roce 1994, kdy se uzavřel důl na Příčném vrchu.
Takhle velké doly měly i mnoho zaměstnanců, dle historických dat až zhruba 800 lidí, kteří přišli o práci. Region se pak postupně proměnil v turistickou oblast, kde kromě dolů můžete navštívit třeba lázně nebo hornický skanzen.
Proč se netěží, když je tolik zlata?
Zásadní háček spočívá v tom, že ne všechno zlato v zemi je ekonomicky vytěžitelné. Část ložiska se nachází hluboko pod povrchem, část je rozptýlená v hornině s nízkou koncentrací a část v místech, kde by samotná těžba byla extrémně nákladná.
Geologové a příslušní odborníci se shodují, že reálně využitelná by byla jen omezená část ložiska, nikoli všech 11 tun. V praxi to znamená, že i když je zlato uloženo v zemi, nemusí se jeho těžba finančně vyplatit.
Dalším zásadním argumentem proti těžbě je ochrana místní přírody, protože má obrovský vliv na faunu, floru, vodní zdroje i život místních obyvatel, kteří se obávají především hluku a zintenzivnění dopravy. Ložisko prozatím dále zůstává předmětem dalšího výzkumu, žádné konkrétní plány na těžbu nejsou, lidově řečeno, "na stole".
Zdroje: ekolist.cz, seznamzpravy.cz
