Nejchladnější světový kontinent, Antarktidu, pokrývá permanentně obrovská masa ledu. I proto vědci dlouhou dobu pouze spekulovali nad tím, jak pevnina pod ledovou plochou vlastně vypadá. Nový výzkum ale přinesl dosud neviděnou mapu, která odhaluje opravdovou podobu Antarktidy, jež se skrývá hluboko pod ledem.
Slepá místa na mapě konečně zaplněna
Antarktida pod svou ledovou masou skrývá členitý povrch plný hor, údolí a planin. Přelomová mapa, se kterou nově výzkumníci přišli, tak odhalila nejen bohatou škálu reliéfu, kterou kontinent skrývá, ale také zaplnila dosud prázdná místa.
Vědecký tým při zkoumání povrchu využil moderní technologie, a to konkrétně dálkový průzkum Země pomocí satelitních dat a výsledky pak rozšířil o fyzikální vztahy mezi povrchem ledu a pevninou, která se skrývá pod ním. Protože ledová plocha reaguje na reliéf, který se pod ní nachází, je možné z pohybu a tvaru ledu vyčíst konkrétní podobu jeho podloží. Výzkum je tak doplněním předchozích výzkumů, které využívaly ne tak dokonalé měření pomocí například radarových profilů.
Reliéf pod ledem je klíčový pro pochopení chování ledu
Ačkoliv se výzkum reliéfu pod zamrzlou masou může na první pohled zdát jako nevýznamný, opak je pravdou. V momentě, kdy se vědeckým týmům podařilo odhalit podobu pevniny, otevřely se jim dveře k lepšímu porozumění tomu, kde se led zrychluje, zpomaluje či větví do rozdělených ledových proudů. Nová a přesnější mapa antarktického reliéfu umožňuje lepší výpočty modelů, které se snaží odhadnout vývoj tamního ledu a především také jeho vliv na okolní oceány.
Přesnější mapa reliéfu tak pomůže v práci nejen klimatickým a glaciologickým modelům, ale v neposlední řadě je zajímavá i pro geology, kteří budou mít jasnější představu o historickém vývoji ledového kontinentu.
Největší poušť na jihu planety Země
Antarktida je velmi specifickým kontinentem, o kterém toho zpravidla nevíme tolik, jako o zbylých šesti. Tamní nehostinné prostředí bičuje silný vítr, chlad i extrémní sucho, dokonce se jedná o největší poušť světa, tedy místo, kde dlouhodobě spadne velmi malé množství srážek.
Tento kontinent je ale specifický i co se lidského osídlení týče. Kvůli svým drsným podmínkám zde nežijí téměř žádní trvalí obyvatelé a území slouží jen coby dočasné útočiště vědců a vědkyň, kteří přebývají na výzkumných stanicích.
Další specifikum je pak politické. Na rozdíl od zbytku světa bylo v roce 1959 Antarktickou smlouvou rozhodnuto, že Antarktida nebude součástí či ve správě jednoho z již existujících států. Naopak se jedná o kontinent, který je zaslíben pouze vědě a dalším mírovým účelům. Dle zmíněné smlouvy jsou na tomto území zakázány jakékoliv vojenské činnosti a měla by světové mocnosti naopak spojovat díky společnému sdílenému výzkumu a jeho výsledkům.
Tento neviditelný kontinent je tak v současnosti plný výzkumných stanic, které vždy dočasně obývají různé expedice původem z široké škály států. Ti zde provádějí rozličné výzkumy od terénních až po ty dálkové, například satelitní, a podle původní mírové smlouvy dbají na vzájemnou mezitýmovou důvěru a spolupráci.
Zdroje: Science.org, Reuters.com, Scar.org, Britannica
