Pokud chcete ušetřit peníze, drahocenné zdroje, ale především i své zdraví, je správný stupeň vytápění dobrým bodem, se kterým začít. I během tuhé zimy totiž nemusí být nutné vytápět takzvaně na maximu. Pokud tedy nechcete mít z domova suchou a horkou poušť, vytápění na trojku, tedy zpravidla na 18 až 21 stupňů, je skvělým kompromisem mezi dostatečným komfortem a ekonomickým uvažováním.
Stupeň tři jako nejlepší kompromis
Data mluví v oblasti vytápění poměrně jasně. Z výzkumů totiž vyplývá, že nejkomfortněji se lidé cítí v teplotě mezi 18 a 21 stupni Celsia. Pokud bychom toto tepelné rozhraní orientačně přepočítali na stupně na radiátoru, u většiny topení bychom se dostali na hodnotu 3.
Hned v úvodu je samozřejmě nutné poznamenat, že stupnice jsou jen orientační a jednotlivé typy radiátorů se tak liší. Vliv v teplotě místnosti mohou dále hrát i externí vlivy jako jsou například neutěsněná okna či dveře a s nimi spojený průvan. I tak se ale ona hodnota tři dá považovat za průměrný standard pro obytné vytápění, ve kterém se většina lidí bude cítit nejpříjemněji.
Vyšší teplota se nerovná vyššímu komfortu
Pokud se vám zmiňovaná teplota mezi 18 až 21 stupni zdá přehnaně nízká, je ideální čas na to vysvětlit si, jaký je rozdíl mezi teplotou a pocitem tepla. První ze zmíněných pojmů je zhola fyzikální a rovná se hodnotě, jakou byste vyčetli například z teploměru. Je ale odlišný od toho, co nazýváme pocitem tepla. Určitě jste se již někdy sami ocitli v situaci, kdy okolní teplota byla poměrně vysoká, ale vy se ne a ne zahřát, případně naopak. Na to, zda cítíme teplo, má totiž vliv hned několik faktorů.
Jedním z hlavních faktorů toho, zda je nám teplotně tak akorát, je stabilita okolního prostředí. Proto vědci doporučují vytápět konstantně na stejnou teplotu, spíš než každý den točit s rukojetí radiátoru tam a zpět. Naše těla totiž milují stabilní prostředí, tak proč jim v této potřebě nejít naproti i u vás doma... Roli pak hraje samozřejmě i zmíněný průvan, který můžete držet na uzdě nejen kvalitními okny a dveřmi, ale případně i dalšími triky v podobě těsnící hmoty či okenní pěny, nebo například těsnící lišty pod dveře tam, kde je to možné.
V hlavní roli zdravý spánek
Asi vás nepřekvapí, že za snížení stupně na radiátoru vám poděkuje především vaše tělo. Rychle vás pak začne odměňovat kvalitnějším a hlubším spánkem. Nezapomeňte ale, že i vytápění má svou dolní mez. Odborníci radí, že i v ložnicích by se teplota neměla dostat pod zmiňovaných 18 stupňů Celsia. U zvlášť citlivých osob pak totiž hrozí zdravotní rizika v podobě potíží se srdcem či plícemi.
Pokud se podíváme na druhou stranu barikády, ani přílišné vytápění rozhodně není ideální. Jakmile se teplota u vás doma bude pohybovat kolem hranice 25 stupňů Celsia, hrozí, že na vás zvlášť po delším pobytu na mrazivém vzduchu venku dopadne po návratu domů značná únava.
Účet za topení jako největší motivace
Kromě praktických zdravotních benefitů jako je lepší spánek nebo stabilní prostředí je další neoddiskutovatelnou výhodou nepřetopených bytů a domů i nižší účet za topení. Podle výzkumu Energy Saving Trust je například možné při snížení vytápění o jediný stupeň ušetřit v přepočtu i nižší jednotky tisíc ročně. A to už je částka, nad kterou se vyplatí přemýšlet.
Zdroje: UniversityOfGlasgow
