Život cestovatele

11. 1. 2026

Jáchym Procházka

Evropa

Národy s nejdivnějšími jídly Evropy. Česká klasika vede žebříček a cizinci jsou z ní zelení už při pohledu

Z jednoho české jídla se cizincům zvedá žaludek.

Zdroj: Shutterstock

Ať už jde o jazyky, kulturu nebo jídlo, Evropu leckdo právem považuje za nejrozmanitější světadíl na světě. Vždyť se na ní rozkládá čtyřiačtyřicet nezávislých států a většina z nich má svou jedinečnou kuchyni. Zatímco italské recepty si zamiloval celý svět, na starém kontinentu vznikly i pokrmy, ze kterých se mnohým zvedá žaludek. Možná nepřekvapí, že některé z nejodpornějších evropských jídel pochází z Česka.

Žebříčky nejhnusnějších jídel vznikají pravidelně, za rok jich dokonce vychází hned několik. Někdy se mohou lišit, ty nejodpornější pokrmy se na nich ale často opakují. Máme pro vás pět receptů, o kterých si lidé myslí, že by se za ně Evropa měla stydět.

1. Sendvič se sardinkami

Tahle “pochoutka” pochází ze Španělska a její základní ingrediencí je konzerva sardinek. Je jedno, zda jsou naložené v oleji, octu nebo rajčatové omáčce, výběr je čistě na tom, kdo sendvič připravuje. K sardinkám se dá přidat ledacos. Španělé používají olivy, vařená vejce, papriky, rajčata, koriandr, cibuli, houby nebo dušenou zeleninu. Celé to pak smíchají s majonézou, hořčicí nebo jogurtovou omáčkou a vzniklou hmotou naplní bagetu, ciabattu nebo obyčejný chléb.

Ani rozmačkané finské a švédské knedlíčky nejsou zrovna populární.
Ani rozmačkané finské a švédské knedlíčky nejsou zrovna populární. Zdroj: Ville Siliämaa, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

2. Blodpalt

Hnědé knedlíky, které se připravují ze zvířecí krve a ječné mouky, jsou specialitou ve finském Laponsku a na severu Švédska. Originální receptura vyžaduje výhradně sobí krev, v současnosti se ale používá krev téměř jakéhokoliv zvířete. Pro zlepšení chuti je Finové a Švédi někdy plní slaninou a cibulkou. Po vytvarování je vaří v masovém vývaru. Slouží jako příloha k vepřovému masu, dají se ale jíst i samostatně posypané kousky smažené slaniny. Tvoří i základ dalšího finského pokrmu Rössypottua, ve kterém se rozmačkají společně s bramborami a zeleninou.

3. Pajšl na smetaně

Pajšl alias plíčky na smetaně patří k českým vynálezům, za které nás svět zrovna nemiluje. Na mnohé cizince jdou mdloby už při pouhém pohledu na tohle jídlo, jehož základ se v podstatě skládá z masa, které většinou nikdo nechce, tedy z vnitřností. Používají se vepřové plíce, vepřové srdíčko a vepřový jazyk. Po uvaření se krájí na plátky a podávají se se smetanovou omáčkou a houskovým knedlíkem. Někdo to zbožňuje, většina lidí ale spíš nenávidí.

Základem chlebové polévky je starý chleba, který už by nikdo nejedl.
Základem chlebové polévky je starý chleba, který už by nikdo nejedl. Zdroj: Pohled 111, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

K opovrhovaným českým jídlům patří také chlebová polévka, na kterou potřebujete v podstatě jen starý chleba, jenž potom rozmočíte ve vývaru. Dá se ještě zahustit vajíčkem a obohatit kořenovou zeleninou. I tak ale není divu, že z ní turisté dvakrát nejásají. V oblibě mezi nimi nejsou ani suchary, které Češi konzumují nejčastěji při zdravotní dietě.

4. Želé z úhoře

Britská kuchyně není zrovna příkladem pestrosti, čerstvosti a vyváženosti, slavné jídlo fish and chips se ale ostrovanům docela povedlo. To už se bohužel nedá říct o želé z úhoře, klasickém stánkovým jídlem, jež vzniklo v 18. století. Úhoř se nakrájí na kousky, které se potom vaří na bylinkách. Po vychladnutí se na jednotlivých kostičkách začne tvořit měkká průhledná želatina. Chuť se dá přirovnat k nakládaným sleďům, úhořové želé už ale nemá typickou rybí vůni. Podobně jako naše tlačenka se podává octem, zpravidla se přidává také bílý pepř.

Ovčí hlavu jedí Norové v neděli před Vánoci.
Ovčí hlavu jedí Norové v neděli před Vánoci. Zdroj: PerPlex, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

5. Smalahove

Jídlo, ze kterého hrozí noční můry nejenom dětem, ale pravděpodobně i jejich rodičům, podávají Norové v období před vánočními svátky. Jedná se o ovčí hlavu v celku, která se nejprve 24 hodin máčí v obyčejné vodě, poté další den ve slaném nálevu. Potom se uvaří a servíruje se s bramborovou a brukvovou kaší, máslem a smetanou. Jedna porce je zpravidla polovina hlavy, větší jedlíci se ale neostýchají naložit si hlavu celou. Obohatit se dá o muškátový oříšek a bílý pepř. Název smalahove se dá doslova přeložit jako ovčí hlava.

Zdroje: tasteatlas.com, toprecepty.cz

Diskuze k článku 0Vstoupit do diskuze

Kam dál

Předchozí

Následující