Dlouhou dobu to vypadalo, že osud pražské secesní perly bude zpečetěn. Ačkoliv byla nádražní budova zrušeného nádraží Vyšehrad v roce 2000 zapsána do Seznamu chráněných nemovitých památek, stala se obětí otevřených spekulací s nemovitostmi. V roce 2007 ji získal zahraniční investor, k rekonstrukci objektu nepřistoupil a nechal ji pustnout.
Od secesního skvostu po ruinu
První zastávka na trati pod Vyšehradem vznikla z původního nákladiště v roce 1888. Brzy však přestala kapacitně vyhovovat, a proto se na začátku 20. století přistoupilo k její přestavbě. V letech 1904–1905 zde vyrostla podle návrhu architekta Josefa Heidlera výstavní budova ve stylu geometrické secese. V roce 1960 přestalo nádraží sloužit jako železniční stanice, nadále bylo ale využíváno jako výpravna.
Areál původně tvořil soubor tří budov: hlavní budova, strážní domek a přízemní hrázděná čekárna, která se nacházela na protější straně kolejiště. Když v roce 2007 objekt prodaly České dráhy kyperské společnosti Rail City Vyšehrad, ta ihned bez povolení dřevěnou čekárnu zbourala. Její projekt přestavby byl pro památkáře naprosto nepřijatelný, protože by zcela degradoval tuto historickou část Prahy. Investor tak ztratil o nádraží zájem, a i přes milionové pokuty a trestní oznámení se přestal o objekt starat a budova se pomalu začala rozpadat. Její fasády, stropy a krov se ocitly v havarijním stavu.
Jak uvedl Národní památkový ústav: "Především exteriér kulturní památky vykazuje velké známky chátrání a degradace. Střecha je děravá jak řešeto, krov hrozící zřícením, všude vlhkost, hniloba, dřevokazné houby, popadané omítky, štuky a části zdiva, porostlého plevelem, vytlučená okna, prostory připomínající skládku, narušená statika.“ Z původní secesní štukové dekorace v interiéru hlavní budovy se do současnosti také zachovalo pramálo.
Na tristní stav před několika lety se podívejte v následujícím videu:
Podaří se dům zachránit?
Za záchranu jedinečné budovy v centru města se angažovali vedle památkářů a veřejnosti také samotný magistrát hlavního města a radnice Prahy 2. V minulé roce došlo nakonec k odprodeji a novým vlastníkem se stal zkušený developer Milorad Miško Miškovič, který stojí za proměnou pražského Karlína. Ten ohlásil, že nádraží přebuduje na dům se 142 mikrobyty o velikosti okolo 25 metrů čtverečních, a s několika desítkami luxusních apartmánů a penthousů.
Projekt je vskutku velkorysý. Hlavní budova bude rozšířena a spojena s nově vybudovanými objekty pasarelou, tedy jakýmsi tunelem. Každý dům bude mít vlastní recepci, nejvýstavnější bude právě ta v centrální nádražní budově. Na její minulost bude odkazovat rozměrná plastika okřídleného kola – historického symbolu československých drah – v jejím středu. Součástí areálu budou také sdílené prostory jako prádelna, tělocvična nebo společenská místnost, dvě restaurace a kavárny, desítka obchodních prostor a 51 parkovacích míst.
Lukrativní adresa
Hotovo by mělo být na konci roku 2027 a první majitelé, resp. nájemníci by se mohli stěhovat na počátku roku 2028. K základním zabezpečovacím pracím bylo, i na základě tlaku památkářů, přistoupeno již loni v únoru. Momentálně je budova pod stavební plachtou a zdá se, že se zatím nic moc neděje.
Zda dojde k rekonstrukci historické budovy, nebo se nový majitel uchýlí k oblíbené taktice všech investorů, kterým jde o památku až v poslední řadě a zajímá je hlavně lukrativní místo v centru Prahy, a zanechá jen původní čelní zeď, přičemž zbytek zbourá, ukáže až čas. Nebylo by to poprvé. Podobně dopadl kubistický dům U Myšáka ve Vodičkové ulici, zbylá část Ringhofferovy fabriky na Smíchově a další.
Zdroje: zachranimenadrazivysehrad.cz, npu.cz, cc.cz
