Hlas ze záhrobí promluvil díky nejnovějším technologiím. Britští vědci vytvořili pomocí magnetické rezonance 3D model hlasového ústrojí mumie, která je součástí historických sbírek muzea v Leedsu. Tento vůbec první projekt svého druhu ukázal, že má rozhodně potenciál a je možné, že v budoucnu uslyšíme hlasy dalších historických osobností.
Hlas kněze Nesyamuna
Zkoumaná mumie patřila knězi a písaři jménem Nesyamun, který žil na sklonu Nové říše v 11. století před naším letopočtem v Thébách, jak uvádí nápisy přímo na jeho sarkofágu. Již při prvním zkoumání a rozbalení v roce 1824 upoutala mumie pozornost. Její nepřirozeně vyplazený jazyk nasvědčoval tomu, že asi padesátiletý muž nezemřel přirozenou smrtí.
Prvotní teorie vraždy uškrcením byla brzy vyvrácena poté, co bylo zjištěno, že jazyk je sice vyplazený, ale kosti kolem krku nejsou poškozeny. Jako pravděpodobnější příčina smrti se tak jeví alergická reakce na bodnutí hmyzem do jazyka. Jazyk, jež ho živil, jej tak nakonec i zabil.
Jako kněz musel v karnackém chrámu vykonávat řadu obřadů zahrnující zpěvy. Jeho hlas a jazyk byly pro něj velmi důležitými nástroji. Měl pro něj takovou cenu, že jeho poslední přání bylo napsáno na jeho rakev, kde žádá bohy, aby mohl promluvit i po smrti, až jej budou soudit. I díky tomu se tým expertů pod vedením Davida Howarda z Univerzity of London, rozhodl k experimentu vybrat právě Nesyamunovo tělo.
Vzkaz ze záhrobí
Nejprve byla mumie za pomocí nejnovějších metod skenována a z CT snímků vytvořen digitální model, který zahrnoval hrtan až po dutinu ústní. Ten byl pak vytištěn pomocí 3D tiskárny. Zub času si na hlasovém ústrojí vybral svou daň: jazyk byl scvrklý a chybělo měkké patro – tým proto musel toto patro virtuálně zaplnit. Poté svůj model propojil s elektronickým hrtanem a reproduktorem. A jaký byl výsledek?
Možná, že poslední Nesyamunova slova poté, co ho něco bodlo do jazyka zněla jako: au, grrrrr, nebo snad i něco peprnějšího. Reprodukovaný výsledek ale zní, jako by sám kněz byl najednou v rozpacích, že po nekonečných třech tisících letech může konečně opět promluvit (poslechnout si ho můžete ve videu). Jak ale poznamenal Howard, zvuk je konkrétněji zvukem Nesyamuna ležícího v rakvi po mumifikaci než kněze žijícího za vlády Ramese XI.
Aby tým lépe pochopil zvuk vydávaný Nesyamuniným hlasovým ústrojím, analyzoval data a nahrávky od současných mužů a zjistil, že zvuk "eeeeee“ se nachází někde mezi samohláskami v anglických slovech "bad“ a "bed“. Možná tak chtěla mumie naznačit, že ti zlí (bad) lidé ji mají nechat odpočívat (bed-postel). Dále Howard uvedl, že rozměry hlasového ústrojí mumie naznačují, že jeho hlas by měl být o něco vyšší než hlas průměrného muže dnes.
Tímto ale práce odborníků nekončí. Rádi by v projektu pokračovali a pokusili se vyvinout počítačový model, který by umožnil vytvářet různé samohlásky a v konečné fázi snad i celá slova. V budoucnu by se tak podobný postup dal aplikovat i na další dobře zachované lidské ostatky, jako jsou například těla z doby železné z bažin nalezená v Dánsku a jinde.
Zdroje: guardian.com, ct24.ceskatelevize.cz, nature.com
