Když v 70. letech orbitální sonda zachytila na povrchu Marsu skálu, která nápadně nesla rysy smutného lidského obličeje, vyvolalo to světovou senzaci. Vynořila se teorie, že tvář vytesali do kamene sami marťani jako varování pro lidstvo – pokud si zničíme přírodu, naše civilizace nadobro zanikne a planeta Země se promění ve vyprahlou poušť. Pozdější a kvalitnější snímky ale ukázaly, že žádná tvář na Marsu není. Šlo jen o hru světla a stínu, která obyčejnému kopci propůjčila lidské rysy.
Vchod do skály a leopardí skvrny
S lepší technologií však záhadných snímků neubylo, spíše naopak. Před třemi lety oblétla svět fotografie podivného útvaru ve skále, který připomínal dokonale vytesaný vchod. Internet okamžitě zaplavily spekulace o marťanských skalních obydlích, tunelech a portálech do jiného vesmíru. Realita byla bohužel méně hollywoodská. Odborníci z NASA vysvětlili, že záhadné "dveře" mají výšku sotva 45 centimetrů a ve skutečnosti jde jen o puklinu, která vznikla praskáním horniny.
Větší naději na důkaz o existenci mimozemského života přinesly tmavé kruhové útvary, které se podobají leopardím skvrnám. Ačkoli ani v tomto případě nejde o dílo vytvořené inteligentní civilizací, vědci připouštějí, že tyto minerální struktury v horninách mohou být stopou po dávném mikrobiálním životě.
Co je fascinující, některé záběry z Marsu téměř nerozeznáte od fotografií pozemské krajiny. Rover například zachytil věžičkovité skály, které připomínají "hoodoos" z amerického Utahu. Jde o tenké kamenné útvary vytvořené dlouhodobou erozí. Je to zajímavý důkaz o tom, že se Mars neskutečně podobá Zemi.
Obří chlupatí pavouci
Asi nejpodivnější podívanou, kterou Mars nabízí, jsou takzvaní "pavouci". Zní to trochu strašidelně, naštěstí však nejde o žádné osminohé obludy pobíhající po rudém povrchu, ale o rozsáhlé tmavé obrazce, které se vyskytují v oblasti severního pólu. Ze satelitních snímků to vypadá, jako by se tudy proháněla celá armáda gigantických pavouků a nechávala po sobě spletité stopy.
Ve skutečnosti tyto obrazce vytvořila příroda. V polárních oblastech Marsu se pod ledem drží oxid uhličitý, který se na jaře při stoupajících teplotách dere na povrch. V ledové krustě přitom vytváří rozvětvené praskliny, do nichž vzápětí napadá prach, a tím zčernají. Z dálky pak připomínají chlupaté pavoučí nohy.
Fascinující fotografie Marsu včetně pavouků a jejich "sítí" přináší video:
Hra mozku a představivosti
Proč vlastně mají lidé tendenci vidět v přírodních útvarech portály, tváře nebo pavouky? Jednak je to tím, že zbožňují záhady a ve skrytu duše si přejí nějakého toho marťana jednoho dne spatřit na vlastní oči, ale svou roli v tom hraje i jev zvaný pareidolie. To je schopnost lidského mozku hledat známé tvary i tam, kde žádné nejsou – stačí, že se objekt něčemu známému jen trochu podobá. Pamatujete, jak jste jako děti rozeznávali beránky v mracích na obloze? Na stejném principu se věští budoucnost z kávové sedliny a roztaveného olova. A stejný proces v mozku se odehrává i v momentě, kdy vidíte ve skalní prasklině portál do jiné dimenze.
Zdroje: livescience.com, space.com, sciencealert.com
