Podle legendy byla loď, pojmenovaná po římském bohu války Mars, od počátku odsouzena k zániku, protože k výrobě jejích děl byly použity zrekvírované kostelní zvony. A opravdu, ani ne po roce došla své zkázy během urputné bitvy v Baltském moři. Spolu s ní šlo ke dnu na 800 mužů a také všechny poklady.
Prokletá loď Mars
Když mladý švédský král Erik IX. Vasa (1533–1577) nastoupil na trůn, rozhodl se upevnit stále velmi křehkou nezávislost své země a zároveň získat vládu nad Baltským mořem. Jeho ambicím se ale postavila silná koalice Dánska, Norska, Lübecku, Polska a Litvy. V roce 1563 tak vypukla tzv. severská sedmiletá válka. Nově postavená vysoce moderní válečná loď Mars se měla stát tajnou švédskou zbraní.
Když se 30. května 1564 poprvé střetla v bitvě u Ölandu s aliančním loďstvem, mohla si připsat mnohé úspěchy, následující den ale bylo vše jinak. Švédská flotila se kvůli špatnému počasí přes noc rozptýlila a ráno se osamocený Mars stal snadnou kořistí nepřátelských lodí. Loď brzy vzplála, oheň se rozšířil až ke skladu střelného prachu a loď explodovala. Očití svědci poté popisovali, že přední stěžeň byl vymrštěn do vzduchu "jako šíp z kuše". Loď se nato velmi rychle potopila a spolu s ní i osádka 350 námořníků, 450 vojáků a vše, co s sebou vezla, včetně velkého množství stříbra!
Nalezena po 450 letech
Její vrak byl objeven až po dlouhých 450 letech týmem potápěčů pod vedením Richarda Lundgrena ze společnosti Ocean Discovery v roce 2011 poblíž švédského ostrova Öland. Loď ležela v hloubce 76 metrů a již na první ohledání bylo zřejmé, že je až neskutečně zachovalá. Baltské moře má obecně velmi dobré podmínky pro zachování vraků. Voda má nízký obsah kyslíku, je studená a proudy jsou zde pomalé. Organismy, které rozkládají dřevo, tak zde nemohou téměř žít. Díky tomu loď vypadá téměř jako by se potopila včera.
S vyzdvižením vraku ale vědci nepočítají. Nejen, že by šlo o obrovsky nákladný počin, zároveň by ale hrozilo i nevratné poškození lodi. Tým pod vedením Johanna Rönnbyho, profesora námořní archeologie na švédské Södertörnské univerzitě se proto rozhodl vrak důkladně zdokumentovat pomocí fotogrammetrie a vícepaprskových sonarových skenů s přesností na 2 milimetry a zrekonstruovat jej ve 3D.
Vrak skrývá lidské ostatky i stříbrný poklad
Podrobný průzkum v průběhu let objevil velké množství artefaktů, které nám přibližují námořní válečné umění poloviny 16. století. Velká děla dlouhá téměř 5 metrů dokládají, že boj z blízka se již stával minulostí. Na druhou stranu velké počty nalezených mečů, kopí a hlavně nález tzv. grapnelu, tedy háku, který sloužil k zachycení druhé lodi, dokazují, že zcela zavržen ještě nebyl.
Vedle přileb, zbraní, děl, a dokonce i lidských ostatků, našli ale podmořští archeologové ještě něco. Stříbrné mince! Loď jich měla vézt rovných 220 tisíc. Hodnota jedné jediné z nich je dnes odhadována na 15 tisíc eur. Pokud se najdou všechny, bude se jednat o poklad v celkové hodnotě 73,3 miliardy korun.
Zdroje: epochaplus.cz, nationalgeographic.cz, en.wikipedia.org
