Před dvěma lety ohlásili čínští vědci z Ocean University of China senzační objev doposud neznámého viru, který označili jménem vB_HmeY_H4907. Ten byl izolován ze sedimentů odebraných z hloubky 8 900 metrů v nejhlubší zemské proláklině, Mariánském příkopu v Tichém oceánu. Jiné viry zde byly nalezeny již předtím, nikdy ale tak hluboko.
Nový virus z hlubin
Kde je život, tam jsou i viry, a právě v těchto chladných a tmavých nehostinných vodách žije bakterie skupiny Halomonas, kterou tento virus velmi agresivně napadá. Byl tak zařazen do skupiny bakteriofágů, což je většina známých virů. Právě tyto viry každý den zahubí něco mezi 20 a 40 procenty veškerých bakterií, což udržuje v ekosystémech od oceánů po lidské tělo rovnováhu.
Podle vedoucího výzkumu, virologa Min Wanga, by se mělo jednat o nejhlouběji žijící vir, který byl doposud ve světových oceánech objeven. A nejen to. Jeho genetický materiál se neshodoval s žádným jiným známým virem. Bylo tedy zřejmé, že se jedná o zcela novou čeleď pojmenovanou Suviridae. Jak prokázal další výzkum, v místě nálezu je velmi běžně rozšířen.
Viry jako hnací motor evoluce
Každý z nás má v sobě okolo 400 bilionů virů. Naštěstí drtivá většina z nich je naprosto neškodná. Mnohé se společně s lidským druhem vyvíjely po miliony let a vytvořily mezi sebou úzké a vzájemně závislé vztahy. Právě díky retrovirům, mezi které mimo jiné patří i nebezpečný HIV virus, máme dnes tak dobrou paměť nebo se nerodíme z vajec.
Zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. Pokud retrovirus infikuje spermii nebo vajíčko, jeho DNA se předá každé buňce nového života, které z těchto buněk vzejde. A následně se předává dál a dál do dalších generací. Takto před 400 miliony let vznikl "gen paměti“ a o 200 milionů později také schopnost odnosit a porodit živé mládě. Byla to obrovská evoluční výhoda, protože plod uvnitř těla matky je v mnohem větším bezpečí než ve vajíčku.
Když vědci zkoumali, který gen zodpovídá za interakci mezi placentou a vajíčkem, ukázalo se, že je téměř identický jako gen, který používají právě retroviry k produkci proteinů, jež jim umožní připojit se k napadené buňce. Funkce placenty tak s největší pravděpodobností nevznikla evolucí, ale jako následek nakažení retrovirem. Dokonce se odhaduje, že viry jsou odpovědné až za 30 procent všech genetických mutací, k nimž došlo po oddělení našeho druhu od šimpanzů.
Viry jsou prostě fascinující, více se o nich dozvíte v následujícím videu:
Může být nebezpečný?
Viry ale řídí evoluci člověka i v tom negativním slova smyslu. Podle studie z roku 2019 každý rok zemře v důsledku virového onemocnění okolo 59 tisíc lidí. Jak ale dokázala celosvětová pandemie covidu, čísla mohou jít velmi snadno do milionů. I z tohoto důvodu neznámý virus v hlubinách Mariánského příkopu vědce nejprve vyděsil.
Byl velmi odolný a agresivní. Viry dokáží být vysoce nakažlivé a smrtící, proto byla obezřetnost na místě. Většina těch nejnebezpečnějších virů (HIV virus, Hendra virus, chřipka) se na lidi přenesla jako klasické zoonózy, tedy infekce přenesené na lidi z jiného druhu. Naštěstí se ale brzy ukázalo, že toto nebude případ viru vB_HmeY_H4907. Další výzkum se tak bez starosti o lidskou bezpečnost může zaměřit pouze na to, jak viry dokáží přežívat v těch nejodlehlejších a nejdrsnějších místech na Zemi.
Zdroje: sci.news, en.wikipedia.org, livescience.com, svetobeznik.info
