Hluboké šumavské lesy tvořily přirozený hraniční pás již od nepaměti. V první polovině 13. století se zde proto začalo se stavbou sítě strážních hradů. Jedním z nich byl i hrad nedaleko místa, kde se protínají staré zemské hranice Čech, Bavorska a Rakouska, pojmenovaný podle svého zakladatele ze známého rodu Vítkovců, Vítka z Krumlova.
Strážní hrad
Po staletí sloužil svému účelu. Předpokládá se, že byl během třicetileté války také vypálen, postupně ale ztrácel na strategickém významu. Od poloviny 18. století už jen chátral a poté, co si majitelé, v té době to byli Schwarzenbergové, ve vsi pod hradem postavili moderní lovecký zámeček, začal být využíván již jen jako laciný zdroj stavebního materiálu. Již na konci 18. století byl veden jako ruina.
V té době učinil kníže Jan Adolf Schwarzenberg důležité rozhodnutí, aby hrad byl opraven a zachován budoucím generacím. Hrádek byl zakonzervován, přibylo dřevěné schodiště a vyhlídková terasa. Brzy se stal oblíbeným místem výletníků, kteří zde s válečnými přestávkami mířili až do roku 1948, kdy byla zřícenina zestátněna a předána do užívání československé armádě. Pohraničníci zde vybudovali pozorovací hlásku.
Dlouhá cesta k záchraně
Po revoluci byl hrad v naprosto havarijním stavu předán do správy obce Přední Výtoň. Do dříve zakázaného pásma se začali vracet první turisté. Ti ale místo výstupu na hrad kolikrát dostali do ruky kolečko, aby pomohli odvést suť. Hrad byl z bezpečnostních důvodů uzavřen a o jeho záchranu a záchranu přilehlého kostelíka bojoval v podstatě jen jeden člověk. Díky nesmírné obětavosti a píli místního hajného pana Petra Ziegrossera, se obě stavby nakonec podařilo opět zpřístupnit veřejnosti.
Nakonec se do obnovy zapojil také Jihočeský kraj a okolní obce z Čech, Rakouska i Německa. Výsledek si můžete přijít prohlédnout sami. Sám pan Ziegrosser se splnění svého snu bohužel nedožil. Zemřel krátce před slavnostním otevřením, které se konalo v červenci 2005.
Vyhlídky i zážitky
Z nově rekonstruované vyhlídkové plošiny se otevírají nádherné výhledy na Lipenskou přehradu a šumavské kopce Smrčina, Boubín nebo Bobík. Zahlédnout lze také Novohradské hory a za dobrého počasí dokonce i 80 kilometrů vzdálené Alpy s masivy Velkého Prielu, Dachsteinu a Watzmannu.
Vedle krásné vyhlídky nabízí Vítkův hrádek také velmi bohatý program, a to nejen v létě. Na podzim si návštěvníci můžou užít magickou atmosféru hradu osvětleného jen svíčkami při akci "Vítkův Hrádek při svíčkách" nebo sérii zajímavých přednášek.
Třeba právě vy tady zaslechnete smutný nářek kněze, který zde podle pověsti bloudí a zkroušeně volá o odpuštění za to, že zde kdysi zprznil mladou dívku. Nebo snad najdete tajnou chodbu, ve které se podle legendy skrývá poklad obrovské ceny. Truhlu ale hlídá samotný čert a kdo se jí chce zmocnit, nesmí při hledání promluvit jediné slůvko.
Kdy, jak a za kolik
Hrádek je otevřen celoročně, od listopadu do ledna vždy mimo pondělí od 10 do 16 hodin a vstupné činí 100 korun, snížené je za polovic a děti do 6 let neplatí nic. Na hrádek se lze dostat autem, pěšky i na kole. Pokud pojedete autem, doporučuje se využít převoz z Frymburku na Frýdavu, odkud je to na Svatý Tomáš přibližně 6 kilometrů. Odtud už musíte pěšky. K hradu pak musíte vystoupat ještě 400 metrů po štěrkové cestě s převýšením 42 metrů.
Zdroje: vitkuvhradek.eu, encyklopedie.ckrumlov.cz, lipno.cz
