Pamatujete například na reklamy z 90. let, jež se nás snažily přesvědčit, že margarín je mnohem lepší než klasické máslo, protože má výraznější barvu, snadno se roztírá a neobsahuje živočišný tuk s cholesterolem? Margaríny se rázem staly hitem a zdánlivě zdravější náhražkou démonizovaného másla. Sahali po nich dietáři i lidé posedlí zdravou výživou. Maminky je dětem mazaly na chleba v domnění, že svým ratolestem chrání srdce a cévy.
Odkud se margarín vzal?
Margaríny se přitom původně nevyráběly jako zdravější náhrada másla, ale spíš jako levnější alternativa pro chudé. Průkopníkem v jejich výrobě byl francouzský lékárník Hippolyte Mège-Mouriès, který cosi jako margarín vytvořil už v roce 1869 z hovězího loje, vody a odstředěného mléka. Poptávka po těchto produktech výrazně vzrostla v první polovině 20. století, kdy kvůli válkám a hospodářské krizi kvalitní potraviny doslova zmizely z evropských obchodů. Nebylo co jíst, tak se jedly náhražky.
Od 50. let se margaríny začaly produkovat masově a změnila se i technologie jejich výroby. Základem se stalo ztužování rostlinných olejů katalytickou hydrogenací, při které vzniká množství trans-mastných kyselin. Nikdo tomu nevěnoval moc velkou pozornost, dokud na toto téma nevznikly první vědecké studie. Bohužel se ukázalo, že trans-mastné kyseliny jsou pro lidské tělo doslova jedem: zvyšují riziko onemocnění srdce a cév, a navíc mohou vést k rozvoji cukrovky.
Smutné následky
Tyto šokující poznatky vedly k tomu, že se na konci 20. století technologie výroby margarínů opět změnila. Dnes by už trans-mastné kyseliny neměly tvořit více než jedno procento z celého výrobku. To však nezmění nic na skutečnosti, že se jimi dnešní starší generace ládovaly celé dětství. A když se podíváme, kolik lidí dnes trpí kardiovaskulárními chorobami a cukrovkou, můžeme se dohadovat, zda se na tom nepodepsala i dlouhodobá konzumace škodlivých margarínů.
Chemické látky a těžké kovy
Odborníci upozorňují, že ani dnešní margaríny nemusejí být z hlediska zdraví tak úplně bezpečné. Kvůli vylepšení vůně a chuti se do nich někdy přidává látka s názvem diacetyl, kterou najdete i v některých cukrovinkách a popcornu s máslovou příchutí. V malém množství by neměl nijak škodit, problém ale je, že nikdo pořádně nezkoumal, jak se na těle projeví po letech pravidelné konzumace. Panuje podezření, že diacetyl může zvyšovat oxidační stres a přispívat ke vzniku nebezpečných volných radikálů. Vědci také zkoumají jeho možný vliv na nervové buňky a souvislost s rozvojem Alzheimerovy choroby.
Někteří výrobci margarínů kromě toho používají směsi obsahující těžké kovy typu nikl nebo kadmium. Tyto látky jsou toxické a mohou mít za následek poškození plic, ledvin a oběhového systému. Opět platí, že se nejspíš nic nestane, když si margarín sem tam namažete na chleba. Jeho každodenní konzumaci ale odborníci už dnes nedoporučují.
A jak je to s máslem?
Co se týče tradičního másla, vědci překvapivě otočili. Nové studie z Británie a Švédska se shodly, že živočišné tuky samy o sobě nemají na organismus škodlivý vliv. Zjednodušeně řečeno, přímá souvislost mezi konzumací másla a rozvojem kardiovaskulárních nemocí nebyla prokázána. Spíš se ukazuje, že civilizační choroby jsou důsledkem celkově špatného životního stylu – kombinace nedostatku pohybu, nadměrné konzumace cukru a holdování alkoholu je mnohem nebezpečnější než kostka másla "od kravičky".
Máslo tedy už není strašákem. Někteří výživoví poradci ho dokonce vyzdvihují jako přírodní produkt, který je vždy zdravější než výrobek chemický. Pokud ho budete jíst s mírou a vaše strava bude jinak pestrá a vyvážená, není důvod, proč byste se ho měli bát.
Zdroje: medium.seznam.cz, jimejinak.cz, prostreno.cz
