Jasně, naše historie ukazuje, že lidstvo se nových vynálezů bálo vždy. Ať už se jednalo o knihtisk nebo první automobily. Tahle změna, která nás dost možná čeká ještě ve 20. letech 21. století, je však podle mnohých o dost jinačí.
Vím, že v kavárnách, na konferencích, ale i v tisku můžete narazit na názory, že AI je nafouknutá bublina, jejíž prasknutí nás bude setsakramentsky bolet, ale data ukazují něco jiného.
Rozhodně se tu nesnažím věštit z křišťálové koule ani se neinspiruji sci-fi filmy. Snažím se k problému přistoupit s chladnou hlavou. To, že se náš svět díky AI hodně mění, víme všichni. Že by však ten zásadní zvrat přišel do roku 2029? To je víc než jen trochu neuvěřitelné.
Ukazuje to však analýza miliardy datových bodů. Podle těchto dat totiž stroje nahradí mnohé experty již mezi lety 2027 a 2029. Kdo se nezačal přizpůsobovat již dnes, tak může mít brzy problém.
Jaké signály bychom neměli ignorovat?
Než začneme panikařit, určitě tu nemluvíme o tom, že by nás měla umělá inteligence vymazat z povrchu zemského, jako je to ve filmech. Spíš by měla nenávratně změnit náš každodenní život v tom ohledu, že mnohé z nás prostě nahradí.
Jo, taky mi to (především rok 2029) nejdřív přišlo jako naprostá šílenost. Teď bych spíš řekla, že je to odvážné tvrzení, ale není tak úplně mimo mísu. Je to založené na parametru TTE (Time To Edit). O co jde? Jedná se vlastně o čas potřebný k editaci. Tím se dostáváme k tomu, jak se AI testuje.
Už léta se kvalita AI měří tím, zda text „sedí“ statisticky. Ale je tu jeden skutečný průkopník, a to společnost Translated. Ta na to šla prostě jinak. Začala měřit lidské úsilí. Konkrétně to, jak dlouho trvá ostřílenému překladateli opravit text, který vyplivla umělá inteligence.
Právě profesionální překladatelé tak už roky slouží jako dokonalý detektor, který se zaměřuje na to, jak dlouho trvá opravit chyby AI, ať už se jedná o kontext nebo tonalitu. Měří se tedy nejen čas potřebný pro pořádnou kontrolu, ale i ten čas, kdy překladatel přemýšlí a opravuje chyby, které umělá inteligence udělala.
Tyhle data sbírá společnost Translated už od roku 2014 a pracuje s více než 2 miliardami editací. No, a právě tato data ukazují, že v roce 2015 bylo potřeba na kontrolu každého slova od AI 3,5 sekundy, ale dnes? Méně než 2 sekundy. Umělá inteligence se tak zdokonaluje neuvěřitelně rychle.
Opravdový zlom nastane, až se tohle číslo dostane pod jednu sekundu. Právě jedna sekunda je totiž čas, který by k přečtení dokonalého textu potřeboval profesionál. Když bude AI rychlejší, předčí nás. A právě na to se tato data zaměřují.
Proč to měřit přes překlad?
Třeba se vám taky zdá, že když budou stroje skvěle překládat, neznamená to nic převratného. Jenže lidský jazyk není jen o slovíčkách. Aby stroj pochopil vtip, kulturní narážku nebo složitou právní kličku, musí chápat svět. Musí mít logiku, empatii a znalost souvislostí.
Odborníci se shodují: pokud vyřešíte překlad na lidské úrovni, vyřešili jste tzv. obecnou umělou inteligenci (AGI). Úspěch v jazyce tak předpovídá úspěch v programování, diagnostice nemocí nebo právní analýze. Překlad je tak tou pomyslnou první kostkou domina.
Na rok 2029 někteří sázeli již před desítkami let
Děsivé na tom celém je, že se různé předpovědi začínají protínat v jednom bodě. Ray Kurzweil, slavný futurista z Google, už v 90. letech předpověděl, že AI dosáhne lidské úrovně v roce 2029. Tehdy se mu smáli. Ale dnes? Vlak se prostě rozjel a neustále zrychluje, aniž by se zastavil třeba pro další palivo.
Konec jedné éry pro většinu oborů
Co to znamená pro nás, obyčejné smrtelníky? Titulek o „nahrazení lidstva“ neznamená, že nás stroje fyzicky zlikvidují (snad). Znamená to ale konec lidské práce tak, jak ji známe.
Vidíme to už dnes u programátorů nebo copywriterů. Role se mění. Z tvůrců se stávají editoři. Z architektů kódů se stávají „zadávači příkazů“. Jakmile AI dosáhne parity, ekonomický důvod platit juniorního právníka, překladatele nebo analytika se vypaří.
Proč platit člověka, který je pomalejší a chybující, když software to zvládne okamžitě a za zlomek ceny? Jaký pak ale budeme mít jako lidé smysl?
Je to konec, nebo začátek?
Než začneme panikařit, vzpomeňme, že máme zhruba čtyři roky. To je v technologickém světě věčnost, ale pro lidskou adaptaci mrknutí oka. Vítězi podle všeho nebudou ti, kdo mají nejvíce znalostí v hlavě (to obstará AI), ale ti, kdo budou umět tyto systémy nejlépe řídit.
Lidstvo nebude nahrazeno ve své existenci, ale ve své roli „vykonavatelů“. Přestáváme být dělníky informací a stáváme se jejich architekty. Otázkou už není, ZDA se to stane, ale JAK se připravíme na svět, kde poprvé v historii nebudeme těmi nejchytřejšími v místnosti.
Zdroje: popularmechanics.com, iflscience.com, etcjournal.com,
