Nad tichou malebnou zátokou se tyčí zbytky toho, co kdysi bývalo luxusním resortem, kam obyčejní smrtelníci nemívali volný přístup. Ruinami opuštěných hotelů se prohání vítr a přízračné ticho občas naruší jen zvuk sesouvajícího se zdiva. V posledních dnech zdejší klid začaly narušovat další zvuky. Zvuky demoličních strojů.
Luxusní český resort na Jadranu
Obrovská popularita Chorvatska jako dovolenkové destinace není fenoménem posledních pár desítek let. To, že Jadran je naše moře platí už od dob rakouského císařství. A již před sto lety Češi na mnoha místech Jadranu dominovali. Oblíbeným místem byla oblast střední a jižní Dalmácie. Není divu, že se zde za nedlouho začali hrnout i čeští podnikatelé.
Jen deset kilometrů na jih, od tehdy i dnes velice navštěvovaného Dubrovníku, ležela malebná zátoka Kupari, kterou si v roce 1921 vyhlédli Jaroslav Fencl a Jan Máša, kteří nedaleko provozovali továrnu na keramické obklady. Zakoupili pozemek a oslovili známého pražského architekta Jiřího Stibrala. Za dva roky zde vyrostl nejluxusnější hotel v celé oblasti, Grandhotel Kupari.
Na svou dobu byl vskutku nadstandardní. Hosté měli k dispozici českou a francouzskou restauraci, kterou řídili bývalí provozní z noblesního pražského hotelu Paříž a také vlastní, palmami krytou promenádu a vnitřní zahradu. Hotel disponoval dokonce vlastním skleníkem, ve kterém se pěstovala nejen zelenina pro zdejší kuchyni, ale také květiny sloužící pro hotelové dekorace. Nedílnou součástí bylo také tenisové a fotbalové hřiště a bowlingové dráhy.
Klientela elegantního hotelu byla vskutku vybraná. Kupari si oblíbila i tehdejší politická špička. V grandhotelu pobýval jak předseda vlády Antonín Švehla, tak také například i pražský primátor Karel Baxa. Hotel se objevil dokonce i na stříbrném plátně v prvorepublikovém filmu Právo na hřích. Idylku ukončila okupace českých zemí německou armádou a následné vypuknutí druhé světové války.
Jen pro vyvolené
Po jejím skončení bylo letovisko v roce 1947 zkonfiskováno jugoslávskou vládou a zátoku zabrala armáda. Pro její potřeby zde byly vybudovány další objekty. Nejednalo se o jen tak obyčejné zotavovny, ale vskutku špičková zařízení, určené pro ty nejvyšší armádní a komunistické pohlaváry. Ne bezdůvodně se jí začalo říkat Titova Havaj. Sám jugoslávský vůdce Josip Broz Tito zde měl svou vilu, do které si zval prominentní hosty, jako byla i slavná hollywoodská herečka Elizabeth Taylor s neméně slavným manželem Richardem Burtonem.
V Kupari tak v 60. letech minulého století vyrostlo dalších devět špičkových hotelů, do kterých se normální smrtelník dostal jen stěží. Hlavně hotel Pelegrin sloužil od 80. let převážně západní klientele, která tak do státní kasy přispívala tolik potřebnými valutami. Rušný život v zátoce ukončila v roce 1991 občanská válka. Boje se nevyhnuly jak historickému Dubrovníku, tak ani Kupari. Po čtyřech letech zůstaly poničené a rozstřílené hotely prázdné. Zbytek dokončil zub času.
Kupari opět ožije
35 let od konce války se do kdysi luxusního letoviska pro vyvolené, ale opět vrací život. Ne ale tak, jak by si mnozí přáli. Pod taktovkou singapurské společnost HLP Croatia Limited zde vyroste luxusní ubytovací resort. Novému musí ale ustoupit to staré a většina původních budov půjde v zemi, včetně ikonického hotelu Pelegrin a to i přes důrazné protesty veřejnosti a památkářů. Nenávratně tak zmizí kus místní historie.
Nezvratnému osudu naštěstí unikne český hotel Grandhotel Kupari a také Titovy vily. Hotel byl totiž v minulosti na rozdíl od ostatních prohlášen za kulturní památku a vily nadále zůstávají ve vlastnictví státu. Český duch tak bude žít v malé zátoce na Jadranu dál. V plánu je kompletní rekonstrukce objektu, která bude dbát na původní styl a podobu hotelu.
Zdroje: idnes.cz, livecamcroatia.com, dubrovackidnevnik.net.hr
