Nízkonákladové společnosti vždy cílí na to, aby jejich letušky a stevardi měli nízký platový základ. Například u společnosti Ryanair se základní mzda pohybuje v rozmezí 18 500 až 25 000 Kč. To je reálně polovina průměrné mzdy. Samozřejmě se pak může plat vyhoupnout výše na základě pracovního nasazení, ale je to pohyblivá složka, se kterou nejde počítat každý měsíc.
Příplatky za desítky tisíc
Když se podíváme blíže na pohyblivou složku, kterou sledujeme u nízkonákladové společnosti Ryanair, tak například za každou nalétanou hodinu se může letuška přijít až na 500 Kč.
Další peníze navíc získá za prodej občerstvení, u kterého si počítá provizi, což může ve výsledku dělat i několik tisíc korun. Klasické jsou bonusy za docházku a dochvilnost, které ale většinou nepřekročí tisíc korun. S tím vším už se lze dostat do rozmezí 35 000 až 60 000 Kč měsíčně, ale velmi záleží na tom, jak schopný stevard nebo letuška jste.
Je to odvislé i od počtu přepravovaných pasažérů, kterým lze potenciálně prodat občerstvení. A samozřejmě se musíte spoléhat i na množství letů, které budete absolvovat.
Když se podíváme na průměrnou mzdu letušek a stevardů v ČR, tak jsou to skutečně velmi doširoka rozevřené nůžky. Podle webu platy.cz se jejich mzda pohybuje o 29 000 až do 108 000 Kč měsíčně v hrubém.
Přičemž 10 % těch nejhůře placených má méně než 32 500 Kč měsíčně a 10 % těch nejlépe placených se dostane přes 70 000 Kč. Pokud půjdeme po průměru po odpracovaných letech, tak po pěti letech praxe je průměrná mzda lehce nad 50 000 Kč hrubého měsíčně. Nejde tedy o zaměstnání, kde se jde za bohatstvím.
Vyšší plat zajistí létání s prémiovou linkou
Chcete-li si jako letuška nebo stevard vydělat i pěkné peníze a ne si jen užívat létání, pak je třeba se zaměřit na prémiové aerolinky. Globální letecká společnost Emirates například nabízí už výrazně vyšší základní plat, který když se spojí s hodinovou odměnou a dalšími benefity, typicky ubytováním, tak se lze dostat někam mezi 50 000 až 70 000 Kč měsíčně. A klidně i více.
Tady je totiž mzda součástí komplexního balíčku, který má celkově vyšší reálnou hodnotu, než je tomu u nízkonákladových společností.
Je to z toho důvodu, že byznys těchto aerolinek nestojí na osekání nákladů. Když se k tomu přičte ještě vysoká poptávka od zákazníků, tak mají také možnost pracovat s jinou marží.
Nízkonákladové linky se naopak zaměřují primárně na minimalizaci výdajů, takže si můžou dlouhodobě udržovat nízkou cenu letenek. To se ovšem projevuje i v následných platových podmínkách pro personál.
Ve zkratce se dá říct, že musí odvést víc práce za méně peněz. Ano, můžou si vydělat i hezké peníze, ale je to odvislé od velkého množství pohyblivých složek, což zároveň tvoří pak i velké část příjmu, klidně i 50 % z vydělané mzdy.
Záleží tedy na každém, kdo si chce toto povolání vybrat, co je pro něj přínosnější. Ten výběr není jednoduchý, ale v jakém zaměstnání to jednoduché je.
Pravdou je, že prémiové letecké společnosti mají na zaměstnance zároveň vyšší nároky, takže lez předpokládat, že je i dobrá varianta, když letuška začne u nízkonákladové společnosti, kde se se vším seznámí a následně se uchází o místo i prémiové společnosti.
Zdroje: Deník
