Fyzik Melvin Vopson z Porthsmouthské univerzity ve Velké Británii přišel společně se svým vědeckým týmem s přelomovou teorií, která může od základu změnit vnímání světa okolo nás. Gravitace podle něj může být důkazem, že žijeme ve virtuální realitě, tedy pouhé simulaci. Má jít o propracovaný systém fungující jako obří vesmírný počítač.
Gravitace pomáhá vesmíru "uklízet"
Ve své nejnovější studii tvrdí, že gravitace není jen přírodním jevem tak, jak ho chápe lidstvo. Ve skutečnosti je to podle něj nástroj, prostřednictvím kterého si vesmír organizuje informace a snižuje informační chaos. Údajně se chová stejně jako počítačové programy, které pro efektivnější fungování optimalizují data. Vesmír má na stejném principu spojovat a zmenšovat hmotu, aby zvýšil svůj výkon. “Když to řekneme ve zkratce, je jednodušší zpracovat vlastnosti jednoho objektu, než se věnovat vlastnostem několika oddělených objektů,” přibližuje Vopson.
To je podle něj hlavní důvod, proč gravitace způsobuje, že se objekty v prostoru přibližují k sobě. Má jít o snahu "optimalizovat data", tedy ušetřit místo. "Zjištění naší studie odpovídají myšlence, že vesmír může fungovat jako obrovský počítač a že naše realita je pouhým simulovaným konstruktem," řekl fyzik. Tím ale se šokujícími aspekty ve svých teoriích nekončí. Informace má podle něj stejně jako hmota nebo energie i hmotnost.
Dokonce usiluje o zavedení nového fyzikálního zákona, takzvaného druhého zákona informační dynamiky, podle nějž informační "nepořádek" na rozdíl od klasické termodynamiky neklesá, ale snižuje se. Odporuje to však druhému zákonu termodynamiky. Ten tvrdí, že nepořádek v izolovaném systému vždycky roste. Vopson si ale stojí za tím, že na informace se vztahují jiná pravidla podobné logiky jako u počítačových algoritmu a programování.
Mysleli si to už ve starověku
"Jestliže v jednom prostoru existuje větší počet částic, gravitace je nutí sloučit se do jednoho objektu, aby se snížila výpočetní složitost. Pokud se i na gravitaci podíváme tímto pohledem, stává se z ní jakýsi algoritmus, vesmírný ZIP soubor, který komprimuje prostor pro maximální efektivitu," shrnuje Vopson svoje argumenty pro to, že svět možná není skutečný v tom smyslu, jak jsme se doposud domnívali. Jako nezlomný důkaz pro potvrzení teorie o životě v simulaci to zatím nestačí. Vopson je však odhodlaný bádat dál, aby o tom všechny přesvědčil.
Simulační teorie není žádnou novinkou, už antičtí filosofové se takovou otázkou zabývali. Samozřejmě si nemysleli, že žijeme v počítačovém programu, realitu ale zpochybňovali jako na běžícím páse. Často se ptali, zda nejde o pouhý sen nebo iluzi. Ze současných myslitelů je zastáncem teorie třeba filosof Nick Bostrom nebo nejbohatší člověk světa a geniální vynálezce Elon Musk.
Teprve Vopsonovi se však domněnky podařilo přetavit v konkrétní fyzikální argumenty a měřitelné hypotézy. Že je na stopě velkého objevu, dokládá i to, že gravitace je pro fyziky odvěkou záhadou. Dokáží ji měřit, modelovat a vysvětlit její účinky, nikdo však zatím nevysvětlil, proč funguje zrovna tak, jak funguje. Pokud má Vopson pravdu, možná vědci za pár let vážně zjistí, že vesmír je opravdu jen počítačovým programem vyspělejší civilizace, než je ta naše.
Zdroje: vice.com, popularmechanics.com, bgr.com
