Patříte-li mezi vášnivé sběrače hub, jistě už máte svá oblíbená a jistá místečka, kde najdete své kousky. Avšak bez ideálního počasí vás čeká jen procházka po lese s mnohdy prázdným košíkem. Když je však správné klima, tipy na místa, kde houby rostou se hodí vždy. A jak to tedy je s těmi našimi oblíbenými houbami?
Hřib smrkový má léčivé účinky
Jeho název je trochu zavádějící – roste sice zejména ve smrčinách, ale objevit ho můžeme i pod borovicemi, buky a břízami. Tento nejběžnější hřib začíná růst už v létě, ale jeho hlavní vlna přichází až koncem srpna a na podzim. V dospělosti má typický lysý lesklý klobouk v hnědých odstínech, který je za vlhka slizký na dotek.
Pravé hřiby jsou velmi oblíbené pro svou chuť a aroma. V některých zemích v Evropě se čerstvé i sušené pravé hřiby docela draho prodávají na tržištích nebo i v supermarketech. Není to ale jen výborná surovina na kulinářské speciality, ale navíc má i spoustu léčivých účinků.
Obsahuje polysacharidy A a B, které mají protizánětlivé účinky a schopnost chránit cévy. Tyto látky jsou pro organismus velmi důležité, protože si je tělo nedokáže samo vyrobit. Taky obsahuje vitamín D, selen a lektin. Při sbírání hub bývá často zaměňován s hřibem dubovým a borovým. Hřib borový má klobouk více zbarvený do červena, zatímco hřib dubový je světlejší a klobouk má často popraskaný.
Hřib dubový známý jako pravák
Hřib dubový (Boletus reticulatus) je často označován i jako "dubák". Roste výhradně pod listnáči (dub, lípa) a na prohřátých slunečných místech jej můžeme najít již v květnu. Je to klasická letní houba, která přestává růst obvykle koncem září. Od hřibu smrkového ji rozlišíme podle jemně sametové pokožky klobouku, ale spousta lidí oba druhy nerozlišuje a říká jim prostě "pravé" nebo "bílé" hřiby.
Hřib borový jako vzácnost
Hřib borový (Boletus pinophilus) je jednou z nejvyhledávanějších a nejoblíbenějších hub mezi houbaři a patří mezi vzácnější hřiby. Neroste jenom v borech, ale vzácně i pod smrky a buk, často ho najdeme na okrajích lesních cest. Poznáte ho díky barvě pokožky klobouku, která je načervenale hnědá či nafialověle tónovaná
Sezóna hřibu borového začíná obvykle v květnu a trvá až do října – podle počasí. Vyskytuje se nejvíce po vydatných deštích, kdy je vlhkost vysoká a teploty příznivé. Ideální období pro hledání těchto hub je přelom jara a léta a poté začátek podzimu. Vyskytuje se velmi hojně na Šumavě, zatímco na určitých místech naší republiky chybí. Hřib borový lze zaměnit s jinými druhy hřibů, například s hřibem smrkovým (Boletus edulis) a hřibem hnědým (Imleria badia). Nicméně otravy se bát nemusíte, protože jsou také jedlé a chutné.
Mapa ČMHÚ odhaluje, kam se vydat na houby
Přestože podle meteorologů vládnou ideální podmínky pro růst hub na většině míst Česka, nemusí to však trvat dlouho. Očekává se spíše chladnější říjen a možný je i brzký nástup mrazíků. Ty jsou pro houby nežádoucí a sbírat po takových dnech houby už není bez rizika. Výhodu mají zkušenější houbaři, kteří se vyznají i v méně známých druzích hub.
Kde se tedy můžeme vydat na houby? Mapa Českého hydrometeorologického ústavu skoro celá svítí žlutě, což znamená "střední pravděpodobnost růstu hub". Podmínky jsou zatím nejlepší ve vyšších polohách, zejména v Ústeckém, Středočeském, ale i v Jihomoravském kraji. Naopak "nízká pravděpodobnost růstu hub" je aktuálně uváděna v Libereckém, Královehradeckém, Karlovarském, Olomouckém, Moravskoslezském, Jihočeském a Plzeňském kraji.
Situaci přiblížil pro Deník meteorolog Metocentra Martin Štros: "Začátek října je poměrně chladný a i výhled na další týdny ukazuje teplotně spíše podprůměrné počasí. Krajina je sice vlhká, ale růst hub začnou brzy omezovat nízké teploty. V nočních hodinách už teploty klesají k bodu mrazu, a to je pro houby příliš velká zima a jejich růst se zastavuje."
Hřiby nebo křemenáče patří mezi oblíbené houbařské druhy. Rostou však i jiné zajímavé houby. "Celkem hojně vyrazily ryzce a klouzky, ve větší míře rostou pečárky a začínají podzimní čirůvky, například fialová. Na pařezech jsou již k nalezení václavky," popsala Deníku mykoložka Muzea východních Čech Tereza Tejklová. V chladnějším počasí se daří třeba hřibům hnědým, které na podzim najdeme častěji než v létě, ale i hlívě ústřičné, jež má v kuchyni široké využití.
Pokud si chtějí houbaři odnést celý košík, musí strávit v lese delší dobu. "Houby rostou ve všech typech lesů, ale často i dost daleko od sebe," přiblížila mykoložka.
Dejte pozor na přemrzlé houby
Jak uvádí mapa růstu hub, teď rostou houby hlavně na horách, ale neměli byste otálet s hledáním v níže položených oblastech. "Jsou teplejší. Na horách už naopak na ně bude moc chladno," upozornil meteorolog Štros.
Ani mráz se nedá vyloučit. "V ranních hodinách se mrazy na velké části území vyskytnou už v pátek. Během října se určitě dočkáme dalších studených nocí, s poklesem teploty pod nulu," řekl Martin Štros.
Takové případy jsou varovným prstem pro houbaře. Pokud dojde k přemrznutí hřibů, spustí v podstatě rozkladný proces, což může ohrozit lidské zdraví mykotoxiny. Mráz však nemusí znamenat vyloženě stopku. "U hub nebývá takovým problémem jedno přemrznutí, pokud je hned následující den sebereme, ale vytrvání přemrzlé houby na stanovišti nebo opakované přemrznutí a rozmrznutí. Do hlubšího lesa se mráz snad ještě nedostal, ale na okrajích lesů a na loukách už houby přejít mrazem mohly," upozornila mykoložka Tejklová.
Někteří zkušení houbaři si naopak první mrazy užívají jako další houbařské dobrodružství. "Sezóna pro mě s prvním mrazem rozhodně nekončí. Po prvních mrazech u nás teprve rostou pomrazky, plno dřevních hub, penízovky, hlíva, pařezníky. A je to i příležitost pro vycházku s foťákem, protože rostou různé dřevokazné houby, které jsou sice nejedlé, ale krásné," poznamenal houbař z Broumovska Martin Dvorský.
Podle meteorologů Meteocentra však v říjnu ještě mrznout nebude. "Na to je v říjnu ještě příliš brzy. Celodenní mrazy se mohou objevovat až ve druhé půlce listopadu," doplnil meteorolog Štros.
Tipy, jak poznat přemrzlou houbu:
- Přemrzlou houbu na první dobrou poznáte podle jejího vzhledu. "Pokud mají houby, které obvykle sbíráme, nějaké barevné či tvarové odchylky, raději bychom se měli jejich konzumaci vyvarovat," poradila mykoložka Tereza Tejklová.
- Přemrzlé houby poznáte i dotykem. Pevná houba i třeň mohou být blátivé, klobouk mazlavý a celkově je houba měkká. A přesvědčit se můžete i čichem. "Přemrzlé houby obvykle spíš smrdí než voní," popsala mykoložka.
- Někdy ale mohou houby vypadat i pěkně. A jejich přemrznutí poznáme až podle zašedlých rourek nebo podle vodnatých skvrn v dužnině.
Zdroje: Houbička v lese, Deník, CHMU
