Jedinými horami, na kterých u nás hrozí lavinové nebezpečí, jsou Krkonoše a Jeseníky. Jen v samotných Krkonoších se nachází na 44 lavinových polí, což je na tak malé a nepříliš vysoké pohoří opravdu velké číslo. Pokud se chystáte letos právě sem, rozhodně se vyhněte těmto třem oblastem. Laviny zde zabíjejí více než kde jinde.
Lavině se nedá ujet, přežije jen každý druhý
Lavinou rozumíme náhlé uvolnění a rychlý sesuv masy sněhu po svahu na dráze delší než padesát metrů. Vznikají na svazích s kritickým sklonem, a to buďto samovolně, kdy se sníh utrhne pod tíhou vlastní váhy, nebo vlivem dodatečného zatížení, tedy když na nestabilní sněhovou pokrývku vstoupí člověk, zvíře nebo třeba najede skútr. Tuny těžkého sněhu se pak dokáží řítit rychlostí 80 až 100 km/h a berou s sebou vše, co jim stojí v cestě, včetně stromů nebo budov. Jak to vypadá, když se na vás řítí lavina, se můžete podívat v tomto videu:
Člověk je v takovém okamžiku naprosto bezbranný. Lavině se nedá ujet, ani v ní plavat. Osm zasypaných ze sta umírá ještě během pohybu laviny na poranění neslučitelná se životem; lavina dokáže přetrhnout člověka v půli. Pokud to člověk přežije a následně se neudusí během několika minut, odhaduje se délka přežití v závalu na asi 130 minut. Dochází k podchlazení, sněhová masa postupně sesedá a dochází k utlačování organismu. Takový metr krychlový jarního sněhu může vážit až 800 kilogramů. Podle údajů Horské služby se podaří z laviny živé dostat asi jen polovina zasypaných.
Krkonoše-Obří důl a Studniční Jáma
V Krkonoších mezi lavinové lokality patří Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Podle místních kronik si za posledních 500 let vyžádaly okolo čtyř stovek obětí, tou poslední byl v roce 2021 teprve sedmnáctiletý skialpinista, pod kterým se utrhla lavina v Obřím dole. Ve stejném roce zahynula také pětatřicetiletá Češka, kterou zavalila lavina na polské straně Krkonoš v lokalitě Černý kotel (Czarny Kocioł).
Vedle zmiňovaného Obřího dolu k těm nejkritičtějším krkonošským oblastem patří také ledovcové kary na východní straně Studniční hory. Obzvláště Malá Studniční jáma má mezi horaly pověst nejzrádnějšího lavinového svahu v Krkonoších, protože má své "vlastní klima.“
Jeseníky-Velká Kotlina
V Jeseníkách se laviny vyskytují pravidelně ve Velké kotlině na východním svahu Vysoké hole v národní přírodní rezervaci Praděd, kde je extrémně zrádný terén. Od roku 1953, kdy se začalo s monitoringem, si vyžádala již pět obětí. Obzvláště na začátku zimní sezony, kdy travnatý a mokrý podklad zmrzne a na něj napadá sníh, který na svahu pořádně nedrží. Stačí malá zátěž a celý svah se dá do pohybu. To se naposledy stalo osudným dvaatřicetiletému skialpinistovi v lednu 2021. Ačkoliv byla Horská služba na místě do dvaceti minut, mladému muži již nebylo pomoci.
Respekt, ukázněnost a kamarádská pomoc
Ruku v ruce s narůstající oblibou skialpinismu roste i počet tragických nehod způsobených pádem laviny. Všechny mají ale jedno společné, a tím je neukázněnost a podcenění nejen vlastních sil, ale také síly přírody. Lidé nerespektují výstrahy, vydávají se do míst, kde je zákaz vstupu a zapomínají, že i české hory dokáží být zrádné. Nenadálé mlhy a prudké změny počasí nejsou nic výjimečného. Ačkoliv jsou stezky označeny tyčemi, mlhy dokáží být takové, že nejsou vidět. Mnoho neštěstí je tak způsobeno tím, že lidé sejdou ze stezky.
Povinnou výbavou každého, kdo se v zimě vydá na horskou túru by tak měl být lavinový vyhledávač, lavinová sonda a lavinová lopata. Tyto nezbytné pomůcky je nejen třeba mít, ale také je důležité je umět používat. Ze všeho nejdůležitější je ale kamarádská pomoc. Jak ukázal příklad zavaleného muže v Jeseníkách nebo ženy v Černém kotli, zavolání horské služby nestačí. V případě zavalení se jedná o minuty, proto je okamžitý zásah svědků neštěstí naprosto zásadní.
Zdroje: horskasluzba.cz, idnes.cz, novinky.cz, deník.cz
