Jaká je současná situace v ČR?
Ačkoliv by to v mnoha ohledech mohlo v naší zemi vypadat lépe, stále si tady žijeme nad poměry. Společnost sice může mnohdy zejména díky politické situaci působit na sociálních sítích rozděleně, na veřejnosti jsou ale lidé většinou společenští a žádné nepokoje nehrozí. Oproti mnoha státům je u nás v solidní kondici i zdravotnictví, což dokládá i průměrný věk dožití. Ten je v Česku u mužů průměrně 74 let a u žen dokonce 80 let.
Co se týče ekonomiky, i tady hovoří čísla jasně. Na začátku letošního roku jsme byli, co se týče ekonomické síly, mezi státy Evropské unie devátí. Svědčil tomu mimo jiné pokles inflace a podíl národního důchodu na HDP, který dosáhl 99%. Ačkoliv jsme ještě před nedávnem byli v rozpočtové nerovnováze, postupně se naše situace lepší a nezbývá než věřit, že to tak zůstane i nadále.
V současnosti u nás žije zhruba 10,88 milionů obyvatel, přičemž v posledních šesti letech tady převažují zemřelí nad živě narozenými. Podobně tomu však bylo i v letech 1994 – 2005. Většina našich občanů má bydliště na vesnici. Ze statistiky z roku 2021 vyplývá, že tehdy žilo jen v Praze více než 12 % obyvatel, přes 10 % pak v městech nad 100 000 obyvatel, dalších 7,6 % lidí našlo útočiště ve městech s více jak 50 000 občany a málo přes 21 % pobývalo ve zbylých městech. Dohromady tedy žilo 48,6 % občanů České republiky ve městě.
Při optimistické variantě vyhrají nehmotné statky
Právě tyto ukazatele se však mohou během následujících sto let rapidně proměnit. Podíváme-li se na začátek příštího století optimistickým pohledem, tedy že zvládneme sladit technologický vývoj s tím sociálním, zaběhlé pořádky se oproti těm dnešním výrazně obmění.
Zatímco dnes jsme zvyklí chodit do práce nejen kvůli penězům, ale i k jakémusi pocitu sebenaplnění, pro další generace už bude práce pouhým koníčkem. Sociální rozdíly tu sice stále budou stejně jako superbohatí majitelé nadnárodních firem, materialistické myšlení však ve větší míře pomine. Důvod? Nebude komu co závidět.
Nejvyšší hodnotu tak budou mít pro lidi nehmotné, ať už se jedná o soukromí, lásku a celkové štěstí. Svět bude přetechnizovaný a svázaný mnoha pravidly. Největším problémem tak pro spoustu lidí bude to, jak využít přehršel volného času. Až si lidé začnou klást otázku, k čemu tady vlastně jsou, když nic nemusí. Blahobyt by se tak mohl proměnit v noční můru.
Převažují negativní stránky
Jenže lidi čekají dost možná i jiné problémy, z nichž některé můžeme pociťovat už dnes. Jedná se třeba o vysoký věk dožití, nedostatek vody v důsledku klimatických změn nebo koncentraci obyvatelstva do velkých měst.
Začněme tím nejpalčivějším problémem, kterým je sucho. Vycházejme z toho, že se průměrná roční teplota na českém území zvýšila o 1,1 stupně Celsia. Typickým obdobím, kdy lze vidět největší rozdíl, je zima. Zatímco dříve neohroženě vládl zejména v lednu a únoru neohroženě sníh, teď už je na některých místech prakticky vzácností.
A totéž se vlastně dá říct i o létu, které dříve nebývalo tak prosluněné. Trend, že se bude teplota nadále zvyšovat, má podle vědců pokračovat. Ještě více ubude sněhu a i když bude množství srážek plus mínus pořád stejné, sucho bude větší a větší. Navíc se zvýší množství extrémních a pro zemědělství nepříznivých klimatických jevů. Zemědělství by se však mohlo dařit ve výše položených oblastech, jako je Vysočina, kde ale bude limitem méně kvalitní půda. Nedostatek vody tedy bude velkým problémem.
Změní se i trend bydlení na vesnicích. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se očekává, že populace v Česku mírně poroste, byť se názory na toto tvrzení liší. Problém však je, že bude stárnout. Nejen to zapříčiní stěhování do větších měst. Hlavním útočištěm bude samozřejmě Praha, ale rozrůstat se budou i větší regionální města. Důvod je jasný, v těchto centrech totiž bude snadnější uplatnit se na trhu práce a hlavně zde budou zajištěné potřebné služby.
Stárnutí negativně ovlivní kvalitu lékařské péče
Trend urbanizace ale není ničím výjimečný, podobně jsme na tom i dnes. I nadále tak velká města porostou na úkor venkova. Po roce 2100 má také dojít k výraznému zestárnutí populace, jak už jsme ostatně zmínili. Podíl seniorů by měl dokonce přesáhnout hranici 34 %, což je oproti současným plus minus 20 % skokový nárůst.
Zvýší se tak počet osob, které nepracují – pokud tedy ještě nějaká práce bude. Dobrou zprávou, tedy alespoň podle experta Masarykovy univerzity pro oblast sociální politiky Roberta Jahody, je fakt, že to nebude mít velký dopad na českou ekonomiku. "Stárnutí populace vyvolá nové potřeby, určitě poroste důležitost sektoru zdravotnictví a služeb. Produkty budou více zohledňovat specifické potřeby starší populace, dané jejím zdravotním stavem. Z pohledu společnosti nepředstavuje stárnutí hrozbu, ale velkou příležitost k dalším inovacím," vysvětluje.
Práci ve zdravotnictví by ale mohlo stárnutí zasáhnout, jak dříve potvrdil student všeobecného lékařství Masarykovy univerzity Daniel Brzuchanski: "Podle mě bude největší problém v poměru lékařského personálu na počet pacientů. S rostoucím věkem se totiž zvyšuje pravděpodobnost, že daný člověk bude muset vyhledat lékařskou pomoc. Lékaři i další lékařský personál, jako sestřičky a sanitáři, budou muset pracovat ještě více přesčas. To určitě negativně ovlivní kvalitu lékařské péče i fyzickou a mentální kondici samotných pracovníků."
Zajímavostí je, že se má změnit i věk matek. Už v padesátých letech má být ženám při porodu průměrně přes 31 let, přičemž aktuálně je okolo 30 let.
Zdroje: Česká televize, 100+1, Wikipedia, Stisk
