Nic jako "okamžitý výskyt hub" po dešti neexistuje. Houby jsou poměrně složité organismy, jejichž hlavní část, tedy podhoubí roste ukryto v půdě, dřevě či organickém materiálu. To, co nazýváme houbou a co v lesích sbíráme, jsou plodnice, tedy "pouze" reprodukční orgány, které vyrůstají z již existujícího mycelia. To znamená, že i když zaprší, podhoubí ještě nemusí být dostatečně rozvinuté, a tedy z něj žádná houba nevyroste hned.
Houby rostou i několik týdnů
Možná vás překvapí, že běžné masité houby, jako jsou hřiby nebo muchomůrky, rostou řádově dny až týdny v závislosti na teplotě a vlhkosti. Na smaženici si tedy budete muset nějakou dobu počkat. Přesto tohle pravidlo ale neplatí pro všechny druhy hub. Takové Jidášovo ucho skutečně vyroste do pár hodin po dešti. Tedy, přesně řečeno, i Jidášovo ucho roste několik dní, ovšem za deště do sebe nasaje vodu a na větvích břízy, kde roste nejčastěji, se "objeví" doslova přes noc. Ve skutečnosti tam už nějakou dobu je, ovšem vyschlá a prakticky neviditelná.
Do lesa vyražte nejdřív týden po dešti
Asi pět dní po dešti, za příznivých teplot, vyrostou pýchavky, prášivky a žampiony. Zhruba týden trvá, než vylezou holubinky a další lupenaté houby. Ovšem na ty nejoblíbenější druhy, tedy hřiby, křemenáče, kozáky či klouzky, vyražte do lesa až 10 nebo 14 dní po dešti. Do té doby tu najdete leda shnilou zásobu z předchozí várky.
Růst hub podmiňuje vícero faktorů
Mýtus, že houby rostou "přes noc", je přitom mezi houbaři hluboce zakořeněn. Růst hub přitom není jenom o dešti, roli hraje také venkovní teplota, vlhkost, množství živin v půdě a stav podhoubí. Obecně se před sběrem hub můžete orientovat podle těchto faktorů:
- Pokud před deštěm dlouho nepršelo, podhoubí může být vyschlé a bude potřebovat delší čas na rehydrataci,
- teploty venku by neměly být příliš vysoké. Za horkých letních dní se voda odpařuje rychleji. Houbám se nejvíc daří při teplotách 15 až 25 stupňů, od 5 stupňů už růst většiny jedlých druhů zcela ustává.
Hledání hub není jenom o štěstí
Najít hřib, který se vám nevejde do košíku, nemusí být jenom dílem náhody. I houbařit se dá efektivně, pokud:
- Jdete do lesa až pátý až desátý den po dešti – pokud bylo před deštěm dlouho sucho, jděte ještě o pár dní déle,
- dobře vybíráte lokality – tam, kde je stín a vlhko (typicky u buků, smrků nebo v prohlubních, kde se voda drží déle), je šance na nalezení jedlých hub větší,
- ráno vstáváte velmi brzy – předběhnete tak davy nedočkavých houbařů, kteří si ale chtějí přispat,
- nečekáte zázraky a jste trpěliví.
Sběr hub má v Česku silnou základnu fanoušků
Houbaření je v Česku silně zažité a představuje něco jako kulturní fenomén. Patří mezi jedny z nejoblíbenějších volnočasových aktivit a v Česku se mu mimořádně daří nejen díky přírodním podmínkám, ale i chybějící regulaci na jejich sběr. Houby jsou součástí řady pokrmů a možnost získat je "zadarmo" má tedy i ekonomický přesah. Přestože alespoň základní povědomí o sběru hub mají takřka všichni, o morfologii jejich růstu toho už tolik nevíme.
Růst hub neuspěcháte
Teorie, že houby vyrostou v podstatě přes noc, je jen jednou z těch, které se o houbách dědí z generace na generaci. Přitom jde o jeden z nejrozšířenějších mýtů, který odborníci soustavně vyvracejí. Růst plodnic trvá i několik týdnů podle typu houby, předchozích podmínek a dostupnosti vláhy a tepla. Jestliže vás tedy nedávné teplé dny po vydatných deštích navnadily na možná poslední sběr hub této sezóny, dejte si ještě na čas. Že trpělivost růže, tedy houby, přináší, v tomto případě funguje dvojnásob.
Zdroje: blesk.cz, radiozurnal.rozhlas.cz, medium.seznam.cz
