Co se mi stalo ve Frýdku-Místku, neuvěříte. Takovou hrůzu bych nečekala ani v nejchudší zemi světa

Podle internetových zdrojů je Frýdek-Místek často hodnocen jako atraktivní a příjemné místo pro život, s moderní architekturou a ve srovnání s jinými velkými městy s poněkud klidnější atmosférou. Město vzniklo sloučením Frýdku a Místku v první polovině 40. let minulého století a dnes ho obývá na 55 tisíc obyvatel.

Ve Frýdku-Místku se lidem daří. Prý

Oficiální stránky obce dále uvádějí, že město vytváří podnikatelsky příznivé prostředí, díky čemuž tu nejen stoupla zaměstnanost i kupní síla obyvatelstva, ale za což dokonce Frýdek-Místek získal v roce 2019 prestižní ocenění "Město pro byznys". Frýdek-Místek tu uspěl v silné konkurenci 205 zapojených obcí z celé republiky. Jeden by řekl, že se tu vůbec nežije špatně. Věřila jsem proto, že moje představy o šedi, komínech, postříkaných panelech i lidech žijících v nuzných podmínkách zašlé slávy města plánovaná návštěva rozptýlí.

Život na výsluní brání dohlédnout na dno

Manželům kamarád Mirek bydlí v pěkné novostavbě v jedné z příměstských aglomerací a pracuje jako provozní ředitel v jednom z místních podniků. Když jsem pak večer nad sklenkou vína popisovala, že u nás na severu Čech vnímáme Frýdek-Místek jako smogem zahalené město duchů, zasmál se a řekl, že nejsem až tak daleko od pravdy. Plácli jsme si proto na to, že se Mirek na další den stane naším průvodcem a jeho domovinu nám ukáže ve vší její surovosti.

Odpadky, děti ulice a nedůvěřiví dospělí

Hned následujícího dopoledne nás zavezl na ulici Míru. Návštěva tady mě během okamžiku vrátila do dob, kdy jsem coby středoškolská studentka na přelomu milénia projížděla našimi vyloučenými lokalitami na Mostecku. Na první pohled nenápadné bytové domy, jakých je všude dost, ovšem odpadky povalující se nejen kolem popelnic, ale i uprostřed cest, po kterých běhaly ne úplně čisté děti, dávaly tušit, že tady se o prosperitě mluvit nedá. Z oken domů nás nevraživě pozorovalo několik místních obyvatel. Vlastně se tomu ani nedivím. Celé prostředí nepůsobilo nijak nebezpečně, spíš velmi uzavřeně. Každý, kdo sem nepatří, tu budí pozornost i obavy.

Domy krásné navenek, uvnitř však chybí základní zázemí

Podle Mirka tady žije asi 700 lidí, většinou romského etnika. V bytech prý nemají koupelny ani v nich neteče teplá voda. Domy jsou údajně zrekonstruované jen zvenčí, ale uvnitř se prý do ničeho už dlouho neinvestovalo. Zdejší obyvatelstvo má prý často jen základní vzdělání a s tím spojenou nižší šanci na uplatnění na trhu práce, a tedy i vyšší pravděpodobnost existenční krize. Lidé bez vzdělání jsou náchylní na různé typy podvodníků, nejsou finančně dostatečně gramotní na to, aby dokázali domyslet důsledky špatného hospodaření s penězi či uzavření nevhodných typů půjček.

Většina obyvatel je na sociálních dávkách

Zdejší obyvatelstvo je z velké části nezaměstnané a ekonomicky neaktivní, pro svou nedostatečnou úroveň vzdělání jsou místní lidé odkázáni na nekvalifikované, a tedy hůře placené práce. Většina obyvatel této lokality je tak odkázána na sociální dávky, ty jim ale nelze vyčítat vzhledem k tomu, v jakém začarovaném kruhu se nedobrovolně ocitli. Výplaty dávek hmotné nouze v sociálně vyloučených lokalitách Frýdku-Místku ovšem tvoří podle dostupných údajů pouhých 3,7 procenta všech dávek, které jsou ve městě vyplácené.

Špatná životní úroveň se negativně podepisuje na zdraví

S neutěšenou finanční situací obyvatel se pojí i další propady životní úrovně obyvatelstva v těchto sociálně vyloučených lokalitách. Provizorní podmínky bydlení, nedostatečná informovanost a nakonec i nedostatek financí na příplatkové zdravotní služby či doplatky na léky se v konečném důsledku odrážejí i na špatném zdravotním stavu obyvatel.

Práce neziskovek už přináší první výsledky

Mirek sice tvrdil, že město i neziskové organizace se vzniklou situaci snaží řešit, je ale jasné, že z takových světů se těžko vystupuje. Rodiče vedou své děti ke vzdělání málokdy, sami totiž často žádné nemají a jeho významu leckdy ani nerozumí. Zároveň ale Mirek dodal, že už i tady jsou patrné náznaky zlepšení. Některé místní děti se prý díky terénním pracovníkům a podpoře neziskových organizací dostalo na střední školy, a těm, kdo svou školní docházku dokončily, se město i neziskovky snaží pomoci s hledáním práce i řešením případných dluhů.

Zamyšlení na závěr

Procházka Frýdkem-Místkem mě donutila k zamyšlení, o které jsem s vámi chtěla podělit. I ve zdánlivě bohatém a prosperujícím městě najdete místa, kde lidé žijí v podmínkách, které si ani neumíme představit. Nedostali se však do nich dobrovolně, neměli kolem sebe potřebné vzory a sami z nich neumí nijak vystoupit. Pro ostatní totiž budou nadále těmi, kdo parazitují na systému a nechtějí pracovat. Chtějí. Jen k tomu potřebují pomoc nás všech.

Zdroje: ocialni-zaclenovani.cz, frydekmistek.cz