Když Roja Brimalm se svým partnerem Johanem snili o rodinném domě, neměli s architekturou pražádnou zkušenost. Roja je totiž povoláním kuchařka a Johan se živí jako mechanik. Oba jen cítili, že chtějí žít blíže přírodě a případně si pěstovat vlastní plodiny, aby byli více soběstační a šetřili životní prostředí. Snadno se to řekne, ale hůře udělá. Tím spíš, že Roja s Johanem žijí ve Švédsku, kde podnebí zahrádkářům zrovna dvakrát nepřeje.
Dům věčného jara
Partneři nakonec našli inspiraci v díle švédského architekta Bengta Warneho, který už v 70. letech minulého století představil vizi biodynamického bydlení. Jeho základem je takzvaný "naturhus", tedy "přírodní dům", umožňující přímé spojení domu s přírodou. Dřevěná stavba ukrytá pod skleněnou konstrukcí není jen o architektuře – je to o celém způsobu života, o kterém by si obyčejný Švéd mohl nechat jen zdát.
Venku zuří studený vítr, ale pod skleněnými tabulemi je příjemných 20°C a bzučí tu čmeláci. V zahradě rostou bylinky, rajčata, a dokonce i broskve, citrusy a fíky. Z nevlídného severského počasí se jako mávnutím kouzelného proutku ocitnete v subtropickém ráji. A nejde o žádnou botanickou zahradu, ale soukromý dům, kde se žije každodenní život.
Ekologie v každém coulu
Dům pod skleníkem je dokonalým ztělesněním toho, čemu dnes říkáme "udržitelnost". Skleněná clona v zimě šetří za topení a v podzemních ložnicích se drží konstantní teplota po celý rok. Voda z kuchyně a koupelny prochází filtrem a využívá se jako zálivka pro rostliny. Nakonec odteče do zahradního jezírka, čímž se vlastně vrací do přírody.
"Chtěla jsem dům, který nebude přírodě brát, ale bude s ní spolupracovat," říká Roja. Její partner k tomu s úsměvem dodává: "Okolo domu máme Itálii, na střeše Řecko a ve sklepě se cítíte jako na severu Švédska." Dům v sobě skutečně zahrnuje několik různých klimatických zón – a to jen díky chytré skleněné izolaci.
Vlastními silami
Roja s Johanem přitom nejsou žádní milionáři, kteří by si vysněný dům postavili z rozmaru. Jejich rozpočet nebyl nijak velkorysý a spoustu práce museli udělat vlastníma rukama. Johan si vypůjčil jeřáb a celý skleník poskládal sám jako stavebnici. Roja s pomocí několika přátel pak hloubila základy pro ložnice, které jsou částečně zasazené do země. Mramorovou pracovní desku opatřila v nedalekém lomu a nábytek povětšinou nakoupila z druhé ruky. Interiér domu přesto vypadá neskutečně moderně – doslova jako ze žurnálu.
Roja dříve žila ve městě a nikdy by ji nenapadlo, že se jednoho dne usadí na venkově a bude zde žít téměř středomořským životním stylem. Většině lidí by se taková myšlenka zdála být neuskutečnitelná. Když venku začne padat sníh, Roja sedí ve své skleněné zahradě uprostřed zeleně a sklízí mandarinky. Na stole voní čerstvé byliny a zimní ticho narušuje jen bzukot čmeláků.
Příklad švédského páru dokazuje, že nemusíte být bohatí ani univerzitně vzdělaní na to, abyste si splnili sen o dokonalém bydlení. I zcela obyčejný člověk může žít moderně, a přitom v rovnováze s přírodou. V době, kdy všichni mluví o nutnosti záchrany planety, Roja a Johan k ní aktivně učinili vlastní krok. A navíc je hřeje u srdce pocit, že žijí život, který dává smysl.
Zdroje: definerealestate.com, brainbar.com,youtube.com
