Skupina kanadských vědců z univerzity Waterloo vedená vědkyní Christine Dow letos na jaře zanalyzovala data nasbíraná v Antarktidě během uplynulých dvou desetiletí a dospěla k úžasnému objevu. Ve vrstvě ledu silné 2 kilometry se skrývá dávno ztracený svět, o kterém jsme dosud neměli tušení. Radar odkryl fantastický reliéf krajiny plné hor, hlubokých údolí, řek a jezer. Hory zde dosahovaly výšky 2000 metrů a zdvihaly se nad kaňony podobnými těm, které známe z amerických westernů. Nikdo dosud nespatřil takovou krásu na zmrzlé Antarktidě. A přece tady kdysi existovala.
Záhadné struktury
Kromě toho radary pod ledem sem tam zachytí i struktury, jejichž původ si vědci nedokážou vysvětlit. O některých se dokonce spekuluje, že mohly být uměle vytvořené, protože tvarem připomínají sídliště starověkých civilizací. Zní to jako nesmysl, protože dnes máme vědecké důkazy, že kontinent okolo jižního pólu zamrzl před 34 miliony let. První hominidé se přitom dle archeologických nálezů vyskytovali na Zemi před 7 miliony lety.
Život na Antarktidě nicméně musel existovat a vyvíjet se hodně dlouho – kontinent byl před zamrznutím zelený téměř 100 milionů let. Panovalo tu mírné podnebí a krajinu pokrývaly hluboké lesy, které byly v období křídy domovem mnoha druhů dinosaurů. Je možné, že se tu vyvinuly i druhy inteligentní, schopné postavit opevnění nebo svatyni? Zní to jako hodně fantastická myšlenka, nicméně je třeba připustit, že člověk není jediným tvorem, který svou aktivitou přeměňuje krajinu ke svým potřebám.
Vezměte si například, jak složité stavby staví mravenci a termiti. Bobři svými hrázemi dokážou zcela odklonit vodní toky a ptáci si chytře vytvářejí hnízda. Vzhledem k tomu, že právě ptáci jsou přímými potomky dinosaurů (a vědci je dnes dokonce označují za jejich jedinou přeživší větev), můžeme se domnívat, že někteří dinosauři oplývali podobnou inteligencí – a možná ji i převyšovali.
Dinosauří hnízda
Svědčí o tom ostatně i novější fosilní nálezy. Například z Mongolska máme důkaz, že zde dinosauři hnízdili hromadně – celá kolonie therizinosaurů se usadila na jednom místě, kde si vytvořila hnízda pro vejce. Hromadně pak své budoucí potomstvo také chránila před predátory. A když mluvíme o dinosauřích hnízdech, nemůžeme si představovat maličká hnízdečka jak pro pěnkavu. Vejce větších druhů mohla na délku měřit klidně 60 cm. Stavby tedy musely mít v porovnání s dnešní dobou poměrně obří rozměry.
Samozřejmě neexistuje žádný důkaz, že podivné struktury pod antarktickým ledem jsou ve skutečnosti zamrzlá dinosauří hnízda. Současná technika je schopna zachytit jen obrysy a osobně se člověk pod led v nehostinných částech kontinentu nemá šanci dostat. Co je ale jisté, antarktické ledovce zakonzervovaly krajinu ve stavu, v jakém se nacházela před 34 miliony lety. Kdyby nyní roztály, naskytl by se nám neuvěřitelně zajímavý obraz dávného světa a možná bychom před sebou viděli i dosud netušené detaily o životě a zvycích dávné fauny.
Myšlenka je to jistě lákavá, ale přesto bude lepší, když ledovce na Antarktidě ještě nějakou dobu vydrží. Kdyby totiž veškerý místní led roztál, hladina moří by se zvedla o 60 až 65 metrů. To by změnilo celou tvář planety, včetně mapy světa.
Zdroje: salzhafftannen.de, theguardian.com, scientificamerican.com, baku.ws
