Dřel čtyřicet let a teď má důchod jako kapesné. Tisíce lidí dopadnou stejně, jen to zatím netuší

Mnoho lidí věří, že pokud celý život poctivě pracují a odvádějí daně, v důchodu se jim to vrátí. Realita je ale mnohem složitější – a někdy také krutě nespravedlivá. Ukazuje to i příběh muže, který si po čtyřiceti letech práce přišel na poštu pro své první důchodové rozhodnutí a nestačil se divit. Celý život měl nadprůměrné příjmy, často pracoval dvanáct hodin denně a nikdy nebyl na podpoře. Přesto mu stát vyměřil důchod ve výši pouhých 5 430 korun měsíčně.

To je méně než čtvrtina průměrné penze, která se v roce 2025 podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pohybuje kolem 21 500 korun. Jak je možné, že někdo s takovou pracovní historií skončí s částkou, která nestačí ani na nájem? Odpověď spočívá v detailech, které většina lidí přehlíží – nebo o nich vůbec neví.

Odvody, které rozhodují. Ale ne každý to ví včas

Zásadním problémem je, že český důchodový systém funguje na dvou principech: solidaritě a zásluhovosti. Každý důchodce tak má nárok na základní výměru, která je pro všechny stejná. Nad rámec této částky pak získává procentní výměru, která zohledňuje výši příjmů a délku pojištění.

Muž z našeho příběhu sice opravdu pracoval čtyři dekády, většinu z toho ale jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Často si platil jen minimální zálohy, občas i vůbec nic. Část života navíc podnikal v zahraničí, kde sice vydělával slušně, ale tyto příjmy nebyly do českého systému započítané. Výsledek? Důchod, který sotva pokryje základní potřeby.

Tohle není výjimečný případ. Podle České správy sociálního zabezpečení mnoho lidí netuší, že pokud neodvádějí dostatečné sociální pojištění, nebo si platí jen zákonné minimum, v důchodu je čeká velké zklamání. Zvlášť podnikatelé často žijí v domnění, že „něco se přece započítá“. Jenže realita bývá jiná.

Chyby v systému nebo jen neinformovanost?

Jedním z hlavních problémů je slabá komunikace mezi státem a občany. Informace o tom, jak se důchody počítají, jsou veřejně dostupné, ale složité. Průměrný člověk nemá šanci se v nich vyznat, natož včas zjistit, že jeho budoucí důchod bude podprůměrný.

Mnoho lidí se tak až těsně před důchodem dozvídá, že jim budou započítány jen některé roky, a to ještě pouze tehdy, pokud byly správně vykázané a zdaněné. A například roky odpracované v zahraničí se počítají jen tehdy, pokud má Česká republika s daným státem uzavřenou smlouvu – třeba se Slovenskem, Německem nebo Rakouskem. A i pak je potřeba žádat zvlášť.

Seniorům, kteří se ocitnou s minimálním důchodem, často nezbývá než požádat o státní podporu. To se týká i našeho příběhu – muž nakonec musel požádat o příspěvek na bydlení a dávky na živobytí. A právě tyto případy podle Ministerstva práce a sociálních věcí přibývají. Mnoho lidí, kteří pracovali celý život, se dnes propadá do chudoby.

Co se (ne)změní? A proč se připravit včas

Vláda v současnosti připravuje změny důchodového systému. Mluví se například o větším zohlednění práce v zahraničí, nebo o lepší informovanosti občanů, kteří si například mohou nechat výpočet budoucí penze simulovat na pobočkách ČSSZ. Pro současné seniory ale tyto změny přicházejí příliš pozdě. Podnikatelé, freelanceři nebo lidé s přerušovanou pracovní historií by si proto měli už teď začít hlídat nejen výši svých příjmů, ale i to, co se z nich odvádí.

Možností je například dobrovolné důchodové pojištění – i když se to může zdát jako další zbytečný výdaj, v budoucnu může rozhodnout o tom, jestli budete žít důstojně, nebo přežívat. Zároveň je vhodné jednou za čas požádat ČSSZ o tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění, kde si člověk může ověřit, jaké doby pojištění má započítané. Není neobvyklé, že v něm najdete chyby – a čím dříve je začnete řešit, tím lépe.