Také si vesmír představujete jako nekonečný, tichý a čistý prostor, sem tam nějaká ta planeta a hvězda? Skutečnost je úplně jiná. Kolem Země krouží statisíce úlomků starých satelitů, raket a techniky, které už dávno dosloužily. A jeden takový maliličkatý kousek vesmírného odpadu se stal důvodem, proč tři čínští astronauti zůstali na oběžné dráze déle, než se plánovalo, a bez jisté cesty domů.
Kdo byli astronauti a jaká byla jejich mise
Posádku tvořili tři zkušení čínští taikonauti (neoficiální název pro čínské kosmonauty), kteří se vydali na orbitální stanici Tchien-kung během dlouhodobého programu osidlování nízké oběžné dráhy. Jejich úkoly nebyly nijak výjimečné, šlo o běžné vystřídání posádky, to Čína zvládla už několikrát.
Astronauti se tam věnovali biologickým experimentům, testům materiálů i pozorování Země. Součástí programu byla i údržba stanice a příprava na další mise. Čína tímto způsobem postupně buduje vlastní unikátní postupy nezávislé na mezinárodní stanici ISS. Zkratka ISS znamená International Space Station (Mezinárodní vesmírná stanice).
Vesmírný odpad: velký problém
Myslíte, že je nad námi ve vesmíru čisto? To se pletete. Na oběžné dráze se pohybují zbytky starých satelitů, vyřazené části raket i drobné úlomky vzniklé při srážkách. Tyto kousky létají rychlostí desítek tisíc kilometrů za hodinu, a to z nich dělá extrémně nebezpečné „střely“. I maličký kousek kovu může při nárazu poškodit například solární panely, senzory nebo právě tak i poškodil návratovou kapsli.
Kosmický odpad patří k velkým hrozbám moderní kosmonautiky. Problém je, že tyto úlomky nejde spolehlivě sledovat. Kosmické agentury reagují až když ke škodě dojde. To se stalo i s čínskou expedicí. Náraz malého kousku smetí narušilo sklo, a proto bylo nebezpečné vracet se na Zem.
Poškození lodi je zásadní problém
Návratová kosmická loď není jenom dopravní prostředek, ale doslova záchranný štít. Musí odolat extrémnímu žáru, obrovskému přetížení a prudkým změnám tlaku. Proto při sebemenším narušení konstrukce vzniká vážné riziko.
V tomto případě šlo o poškození, které sice neohrozilo pobyt posádky na stanici, ale znemožnilo jim bezpečný návrat atmosférou. Čínští inženýři se museli rozhodnout, jestli riskovat, nebo hledat jiné řešení. Zvolili cestu bezpečnější pro lidské životy, než aby dodrželi harmonogram. Posádka proto zůstala na oběžné dráze ještě skoro týden.
Astronaut, kosmonaut, nebo taikonaut?
Možná vás napadlo, proč se v Číně používá jiné označení než astronaut. Rozdíl je jazykový. Astronaut se používá v USA a západních zemích, kosmonaut je rozšířený v Rusku a taikonaut označuje čínské vesmírné letce. Samotná práce je ale ve výsledku stejná. Všichni musí projít náročným výcvikem, zvládnout krizové situace, pracovat v extrémních podmínkách a fungovat jako tým. Musí mít velkou zásobu technických znalostí a po psychické stránce musí být velmi odolní.
Co musí astronaut umět, aby přežil ve vesmíru
Výcvik astronautů trvá spoustu let. Kdo chce v kosmických agenturách pracovat, má povinnost naučit se ovládat systémy stanice, provádět na nich opravy, pracovat i ve stavu beztíže a zvládat předstírané krizové situace. Psychiku jim otestují tak, že je dlouhou dobu izolují od okolního světa a lidí. Astronaut je vědec, technik i krizový manažer dohromady. Pozornost se klade hlavně na schopnost rozhodovat se pod tlakem.
Historie čínského vesmírného programu
Čínský vesmírný program se rozvíjí docela rychle. První čínský taikonaut Yang Liwei se dostal do vesmíru 15. října 2003, na palubě kosmické lodi Šen-čou-5 obletěl 14x Zemi, to trvalo víc než 21 hodin. Vybudovali vlastní orbitální stanici, zvládli pilotované lety i návraty a testují nové technologie. Snaží se hlavně o technologickou soběstačnost, Čína totiž není součástí mezinárodních projektů jako ISS a tak si musí poradit sama.
Zdroje: ecoticias.com, novinky.cz, en.wikipedia.org
