V kyrgyzském jezeře Issyk Kul, obrovské vodní ploše sevřené štíty Ťanšanu, se archeologům a výzkumným týmům podařilo zachytit stopy středověkého sídla, které bývalo součástí Hedvábné stezky. Voda tu po staletí „schovávala“ město Toru Aygyr, které zmizelo z map na začátku 15. století, pravděpodobně po silném zemětřesení a změně místní krajiny.
Jedinečné jezero s unikátními nálezy
Issyk Kul je mírně slané jezero bez odtoku. Patří mezi nejhlubší na světě - v některých místech dosahuje hloubky okolo 700 metrů. O to paradoxněji působí, že nejzajímavější nálezy se objevily v mělčinách u severozápadního břehu, nikoliv v největších hlubinách. Tým popisuje, že prozkoumal čtyři lokality v hloubce zhruba 1 až 4 metry. Právě tam se totiž nachází oblast, kde ve středověku stálo převážně muslimské osídlení označované jako Toru Aygyr.
Tahle hloubka je pro podvodní archeologii příznivá - umožňuje totiž detailní dokumentaci a zároveň naznačuje, že město neskončilo pod vodou kvůli propadu, ale nejspíše vlivem změny linie pobřeží. Podle vyjádření šéfa kyrgyzské části expedice Valerije Kolčenka šlo o katastrofu dopadem srovnatelnou s „příběhem Pompejí“.
Cihly, mlýnský kámen a stopy „veřejné“ budovy
Co vlastně potápěči a archeologové našli? Nejde o jeden artefakt, který by šel vystavit ve vitríně, ale o mozaiku stop, které do sebe začínají zapadat.
Na jedné z lokalit objevili pozůstatky staveb z pálených cihel a také kamenný mlýnský kámen, součást zařízení na mletí obilí na mouku nebo krupici. V těchto místech se tedy prováděly veškeré činnosti spojeny s chodem komunity, která potřebovala jíst, skladovat a zpracovávat suroviny.
O kus dál byly nalezeny základy společenské budovy s vnějším zdobením.Výzkumníci se domnívají, že šlo o mešitu, lázně nebo madrasu, tedy menší islámskou školu. Stavba tohoto typu je důkazem toho, že šlo o významné sídlo, nikoliv pouze o shluk domů.
Podvodní hřbitov opodál
Možná nejpůsobivější část příběhu neleží v „centru města“, ale dál, v tichu pohřebiště. Druhá lokalita odhalila muslimskou nekropoli ze 13. až 14. století, která je dnes aktivně narušovaná vodou. V terénu byly zdokumentovány pohřby na ploše přibližně 300 krát 200 metrů a archeologové popisují typické znaky islámského pohřbívání.(Těla jsou směrována hlavou k Mekce. Z lokality byly vyzvednuty ostatky dvou osob, muže a ženy, které čeká antropologický výzkum.
Život na hedvábné stezce
Oblast kolem Issyk Kulu v různých obdobích ocitala pod vlivem Karachánovců, turkické dynastie, a později se tu výrazněji prosadil islám, mimo jiné i v souvislosti s mocenským vlivem Zlaté hordy. Lokalita každopádně po dlouhou bodu fungovala jako multikulturní místo.
Právě to dělá historii tohoto místa tak fascinující - nejde jen o to, že se našly staré budovy a další artefakty. Jde o šanci je zkoumat a dozvědět se více o historii tohoto unikátního místa a tehdejší společnosti - doby, kdy se měnily elity, víra, obchodní zvyklosti a nejspíš i to, komu se věřilo při uzavírání dohod.
Historické město Toru Aygyr se tímto nálezem stává jedním z dalších uzlů Hedvábné stezky a do mapy Střední Asie tak přibude další místo, které si zaslouží turistickou, ale také vědeckou pozornost. Znovuobjevená místa jsou vždy spjata s velkým množstvím otázek, a tajemství. Myslíte, že alespoň na některé z nich se v tomto případě najde odpověď?
Zdroje: Popularmechanics.com, Livescience.com, Youtube.com