Astronomická chyba na pražském orloji, týkající se astronomického ciferníku, byla objevena Milanem Patkou v roce 1979. Toto pochybení vzniklo při poslední opravě orloje v roce 1865 a spočívá v nesprávně zakreslené kruhové oblasti astronomické noci. Tehdy nejspíše omylem došlo k tomu, že byl vyroben menší prstenec tzv. ekliptiky, který se nedotýkal obratníků Raka a Kozoroha. I když byla ekliptika na žádost zvětšena, sluneční a měsíční ukazatel dodnes obíhají po nesprávné kružnici. Špatně zakreslená křivka tak chybně udává jak astronomickou noc, tak svítání i soumrak.
Po tomto nálezu pak sám Milan Patka společně se Zdeňkem Horským zakreslili, jak by měla vypadat správná podoba kružnice na astronomickém ciferníku. Současná kopie Mánesovy kalendářní desky byla zhotovena akademickým malířem Bohumírem Čílou.
Ekliptika
Ekliptikou na pražském orloji je křivka, která znázorňuje dráhu Slunce po obloze během celého roku. Symbol Slunce se na orloji pohybuje po šikmé kružnici a prochází všemi dvanácti znameními zvěrokruhu. Díky této křivce tak na orloji můžeme poznat, v jakém znamení zvěrokruhu se právě Slunce nachází či jaké je přibližně roční období. Co se týče nastavení ekliptiky, tak u orlojů obvykle nebývá provedena podle místního hvězdného času, ale podle druhého středního slunce.
Co vše z orloje vyčteme?
Na orloji jako první zaujme astronomický ciferník a kalendářní deska, která je umístěna pod ním. Z astronomického ciferníku se dá odečíst Středoevropský čas, hvězdný čas, přirozený čas a staročeský čas. Dále se pak dá z orloje zjistit poloha některých nebeských těles a znamení na obloze. Jedná se například o východ, západ, zodiakální souhvězdí či kulminaci, což je v astronomii okamžik, kdy je nebeské těleso nejblíže nebo nejdále zenitu (bodu na obloze).
Pražský orloj také ukazuje měsíční fáze a postavení Měsíce vzhledem k Slunci. Dá se zde také zjistit soumrak či svítání. Z kalendářní desky pak lze odečíst aktuální měsíc, den, a také nepohyblivé křesťanské svátky. Největší atrakcí však zůstávají pohybující se apoštolové ve dvou oknech, umístěných nad astronomickým ciferníkem. V dnešní době orloj odbíjí podle středoevropského času. Dříve však odbíjel podle času staročeského.
Další odchylky na orloji
Během mnoha rekonstrukcí orloje však docházelo k různým dalším chybám, jako například k nesprávné poloze jednotlivých kružnic. Na těch základních byly totiž nalezeny nečekané odchylky při přeměřování. Bohužel po výpočtech bylo zjištěno, že vše není správně zakresleno a že jsou tak některé vzdálenosti zhotoveny chybně.
Podle toho, jak byl ciferník navržen, tak například jeho nastavení odpovídá situaci, že slunce vychází o letním slunovratu ve 4 hodiny ráno a zapadá ve 20 hodin večer. Skutečnost se však velmi liší, jelikož v Praze v tento den vychází slunce již ve 3 hodiny a 52 minut a zapadá až ve 20 hodin 15 minut středoevropského času. Západ slunce při letním slunovratu se díky této chybě na astronomickém ciferníku orloje liší o 15 minut. Další chybou je pak i odchylka ve velikosti obratníku Kozoroha.
Různé chyby provázejí rekonstrukce pražského orloje již po staletí, a nejen Mánesův kalendářní ciferník prošel omyly při opravách. Nesprávně byl před více než 100 lety zakreslen například i východ Slunce a špatně byl i umístěn nápis označující jeho západ. A ani stínování noci nebylo správně zakresleno. Kolem zimního slunovratu tak díky tomu orloj ukazoval delší svítání a soumrak než kolem letního slunovratu. Od roku 1866 však již byl tento kruh astronomické noci umístěn správně.
Zdroje: orloj.eu, math.cas.cz
