Češi v šoku: Tuhle profesi už brzy nebude mít kdo dělat. Mladí vzdávají boj s nesmyslnými překážkami

Každý rok se najdou stovky čerstvých absolventů medicíny, kteří by rádi šli do ordinací a starali se o běžné pacienty. Jenže systém je pustí dál jen v omezeném počtu. A to v době, kdy česká populace stárne a praktických lékařů rychle ubývá. Letos se na praktickou konferenci sjely stovky mladých lékařů a praktických školitelů.

Znovu tam zaznělo, že stát dlouhodobě ignoruje základní logiku: pokud chceme, aby se o nás měl v budoucnu kdo postarat, musíme těm, kdo o to mají zájem, vůbec dovolit začít. Jenže zatímco zájemců o obor je zhruba 300 ročně, ministerstvo zdravotnictví otevře jen 140 takzvaných rezidenčních míst. To je forma podpory, která mladému lékaři umožní tři roky školení a stážování vedoucí k atestaci.

Mladí lékaři se rozhodli bojovat o svá práva

Bez dostatečné stáže a zkušenosti si praktickou ordinaci otevřít nemůže. „Z každé strany slyšíme, že praktičtí lékaři chybí. A přitom se tomu vůbec neodpovídají čísla. Chceme být užiteční, ale stát nám hází klacky pod nohy,“ shrnul situaci MUDr. Vojtěch Mucha z iniciativy Mladí praktičtí lékaři. Spolu se svými kolegy posílá ministrům zdravotnictví a financí otevřený dopis s jasnou výzvou – navýšit počet míst aspoň na 200.

V přepočtu by to stálo státní rozpočet asi 36 milionů korun ročně. „To je částka, která v kontextu ostatních výdajů ve zdravotnictví skutečně nepůsobí jako problém. Přitom právě praktičtí lékaři jsou nejlevnější formou péče,“ dodává Mucha. Zvenku to působí paradoxně: na jedné straně jsou tu mladí lidé ochotní pracovat. Na druhé straně stát, který jim nedá šanci. Rezidenční místo zahrnuje mimo jiné mzdu lékaře, platby za kurzy, povinné stáže i odměnu školitele.

Jenže jak vysvětluje MUDr. Mucha, odměna za školení je tak nízká, že na ní školitel ve výsledku tratí. „Mladý praktik tráví většinu výcviku na nemocničních odděleních, takže v ordinaci skoro není. Pro zkušeného lékaře to znamená jediné – místo pomocníka má výdaje navíc. Pokud vůbec školí, tak spíš z ideálů nebo naděje, že mu ten mladý lékař v ordinaci nakonec zůstane.“ Právě tato slabá motivace je jedním z důvodů, proč výcvik praktika není pro mnoho školitelů atraktivní.

Odměny za školení jsou směšné a nevýhodné

Změna by přitom byla relativně jednoduchá. Mladí praktikové navrhují navýšení rozpočtu alespoň o čtvrtinu. Tím by se výcvik stal snesitelnější jak pro školitele, tak pro začínající doktory. Ti dnes často říkají, že první tři roky v oboru prostě musí přežít. Problém ale není jen v počtech. Mladí lékaři upozorňují i na to, co se v populaci děje.

Silné ročníky narozené po válce – tzv. baby boomers – dospívají do věku, kdy se projevují civilizační choroby: cukrovka, vysoký tlak, problémy se srdcem. Mnozí z nich navíc nezažili v mládí žádnou osvětu ohledně zdravého životního stylu. Česko má momentálně přibližně 5 000 ordinací všeobecných praktických lékařů a 2 000 ordinací pro děti a dorost. Pro jedenáctimilionovou populaci je to málo. A nejde jen o čísla – hrozí, že se problém výrazně zhorší.

Podle údajů Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb za posledních pět let zaniklo například jen v Moravskoslezském kraji 66 ordinací praktických lékařů. V Ústeckém jich ubylo 48, ve Středočeském 43. To jsou desítky tisíc pacientů, kteří dnes nemají ke komu jít. Mladí praktikové upozorňují, že větší počet absolventů oboru by pomohl i s regionálními rozdíly.

Zdroje: MaVe.cz, tisková zpráva, autorský text