Archeologové stovky pevností ukrytých v horách v severozápadní Číně nenašli přes noc. Narazili na ně v rámci rozsáhlého šestiletého průzkumu kulturního dědictví a archeologie v Jü-linu. Skupina badatelů kolem vedoucího průzkumníka Ma Minga mapovala vodní toky, prováděla letecké snímkování a pročesávala horské svahy. Nakonec se jim podařil jeden z nejzajímavějších objevů čínské archeologie za poslední roky. Našli neuvěřitelných 573 pevností, o nichž dosud neměl nikdo tušení.
Začali hledat u vody
Tým zahájil svou práci zkoumáním vodních toků. Archeologové předpokládali, že také starověké čínské komunity potřebovaly stejně jako všude jinde spolehlivý přístup k vodě. Hledali tak starověké říční systémy, které je dovedly k pevnostem. Ty se nacházejí podél břehů řek, často v obklopení menších neopevněných osad. S největší pravděpodobností se nejednalo o izolované základny, opevněná místa byla totiž propojená s osadami a společně tvořily regionální sítě.
"Opevněné základny s největší pravděpodobností sloužily jako ústřední body obrany a sociální organizace. Byly zárukou bezpečnosti všech menších vesnic v okolí," poznamenal vedoucí výzkumník Ma Ming.
Každá z pevností vypadala jinak. V některých případech šlo o malé skalní hradby kolem jednoduchých obydlí. Jiné však měly složité vnitřní uspořádání s několika různými zónami podle jejich účelu. Archeologové tak narazili na první náznaky raného urbanistického plánování. Pevnosti se postupem času zvětšovaly a zdokonalovaly. Pozdější stavby už měly lepší zdivo a dokonalejší vrstvené obranné systémy, které dokládají, že se tehdejší obyvatelé postupně učili lépe organizovat práci. Každá zeď, příkop, věž i chodba ukazují, že chtěli žít společně, chránit se a možná i vládnout.
První pokusy o civilizaci
Nejstarší pevnosti pocházejí z pozdního neolitického období Jang-šao kolem roku 2800 před naším letopočtem, kdy na území Číny vznikaly první zemědělské vesnice. V dobách vlády dynastií Šang a Čou, zhruba mezi lety 1600 a 222 před naším letopočtem, se osady na severozápadě postupně měnily ve společensky rozvrstvená centra. Vůdci, řemeslníci, dělníci a další zastávali odlišné sociální role.
"Tato zjištění jsou klíčovými pro pochopení vývoje starověkých osad v severní Číně. Zachycují společnost v pohybu. Společnost, která se učí organizovat zdroje a budovat komunity, které jsou natolik odolné, aby přežily další stovky let," pokračuje Ma Ming. Zajímavostí je i výběr materiálu. Většina raných osad v Číně pracovalo s dřevem a hlínou, stavitelé v Jü-linu však zvolili kámen. "Naznačuje to, že chtěli, aby jejich stavby byly odolnější. Těžkou práci chtěli investovat v takovou architekturu, která něco vydrží," vysvětluje Ma Ming.
Objev je dalším z řady důkazů, že za starověku vznikala opevněná sídla pravděpodobně ve všech obydlených oblastech. Podobné pevnosti archeologové našli na většině území někdejších starověkých civilizací, od Blízkého východu po Střední Asii. Vědci jsou tak na stopě většího porozumění vývoje čínské společnosti. Už dlouho předtím, než první císaři zemi sjednotili, se lidé očividně snažili budovat civilizaci. Pevnosti patří k prvním základním kamenům dnešní Číny.
Zdroje: popularmechanics.com, artnews.com
