Na počátku příběhu slova dolar je stříbro. Ušlechtilý či chcete-li vzácný kov. Lidé ho znali a používali již od starověku. Stříbro se dnes používá k mnoha účelům zejména v průmyslu. Odedávna bylo ale vedle cennějšího zlata používáno jako platidlo. A to zejména ve formě stříbrných mincí.
Když Čechy zachvátila stříbrná horečka
Pro výrobu mincí je ale potřebné dobýt ze země stříbrnou rudu. A ta se nachází v podzemí na našem území na mnoha místech dodnes. Jako první dokázali na našem území stříbro získat a zpracovat Keltové. Opravdová „stříbrná horečka“ však začala až ve středověku. V roce 1188 vznikl první stříbrný důl nedaleko západočeského Tachova a ne nadarmo se dnes v tomto místě nachází město s přiléhavým názvem Stříbro (německy Mies).
Od 40. let 13. století začala intenzivní těžba stříbra v Jihlavě. Zde se poprvé na našem území těžilo stříbro i hlouběji pod povrchem zemským. Kolem roku 1380 začíná těžba stříbra v Jihlavě stagnovat a od začátku 14. století významně klesala až k úplnému ukončení.
V té době už byla stříbrnou horečkou zcela zachvácena Kutná Hora a její okolí. Bohatství kutnohorských dolů, se stejně jako dříve v případě těch jihlavských stalo oporou a pokladnicí českých králů. Aby si rozsah těžby v Kutné Hoře člověk dokázal dnešní představit - mezi roky 1390 až 1450 poskytoval kutnohorský těžební revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. Ale i v Kutné Hoře nebyla ložiska nevyčerpatelná. Od roku 1530 těžba postupně upadá.
Vznik stříbrného jáchymovského tolaru
Nicméně to neznamenalo konec těžby stříbra v Čechách. V 16. století byla objevena ložiska stříbra na Příbramsku a na mnoha dalších místech. Jedním z nejvýznamnějších se stala ložiska v Krušných horách. Ta byla objevena v okolí dnešního města Jáchymov (německy Joachimsthal).
Město bylo založeno v roce 1516 právě poté, co se hraběcí rod Šliků rozhodl těžit stříbro ve velkém. Jen 3 roky po založení města byla v roce 1519 založena mincovna, tak jak to bylo dříve obvyklé i Jihlavě a v Kutné Hoře. Tato mincovna začala razit tzv. jáchymovský tolar (německy Joachimstaler). Mince byly raženy v Jáchymově a v další mincovně v Horním Slavkově až do roku 1528, kdy jejich ražbu zastavil sám císař Ferdinand I.
Německý název mince se postupně v Evropě zkrátil na slovo taler, česky tolar. Jáchymovské tolary byly opravdu silnou měnou. Měly průměrnou hmotnost 29 gramů a vynikaly velmi kvalitním stříbrem. Obsahovaly přibližně 94 procent stříbra.
I díky tomu pomohl tolar z krušnohorského stříbra vzniknout mincovnímu systému, který v Evropě i v zámoří přetrval dalších 350 let. K rozšíření tolaru přispěl zejména obchod s kávou, používal se také v oblastech tureckého panství, v arabských zemích i v Africe. Vznikla tak slova tolar v jiných jazycích - maďarské tallér, v severských jazycích používané daler, italské tallero, polské talar či dokonce perské dare.
Jak se z tolaru stal dolar
Nizozemská verze slova tolar - daalder nebo daler pak pomohl vzniknout právě americkému dolaru. Měna byla natolik populární, že své tolary začaly razit i mincovny v jiných evropských státech. Nizozemské království razilo mince s názvem leeuwendaler nebo leeuwendaalder („lví daler“). Pojmenování lví souvisí se znakem lva na jedné straně mince. Mimochodem lva, toho českého dvouocasého, měl na zadní straně právě již jáchymovský tolar.
Nizozemské mince byly v oběhu i v nizozemských zámořských koloniích, které se nacházely i na území dnešních spojených států. Mince tak byly v oběhu i okolních britských koloniích pod názvem lion dollar. Etymologie nebo-li původ dnešního slova dolar je tak třeba hledat v 17. a 18. století. Výslovnost slova dollar v americké angličtině je totiž velmi podobná výslovnosti slova daler v nizozemštině.
V roce 1776 vznikly Spojené státy americké. V roce 1785 vznikl americký dolar a byl zaveden jako oficiální státní měna stále ještě velmi mladého státu. V současném moderním světě je americký dolar nejpoužívanější měna v mezinárodních finančních transakcích. Některé státy nemají vlastní měnu, ale používají americký dolar, například v Panamě či Ekvádoru. A kromě USA je v mnoha jiných státech také široce používán jako bankovní rezerva.
V Jáchymově najdete nejen památky na těžbu stříbrné rudy
V samotném krušnohorském Jáchymově se od doby ražby tolarů mnohé změnilo. Zatímco na vrcholu těžby stříbra v okolí města zde žilo více než 18 000 lidí a město bylo v té době druhým nejlidnatějším městem v Království českém, dnes zde žije přibližně 2300 obyvatel. Od konce 19. století do velké míry určovala historii města těžba jiné strategické suroviny - uranu. Právě v jáchymovské uranové rudě objevila slavná polská vědkyně Marie Curie-Skłodowská chemický prvek radium. Ze tento objev získala později Nobelovu cenu.
Dnešní návštěvníci Jáchymova jezdí především za lázeňskými pobyty. V Jáchymově se od začátku 20. století nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i na světě. Léčí se zde různé nemoci také s pomocí radonové vody. Nejen lázeňští hosté, ale i další turisté a návštěvníci města a jeho okolí mohou navštívit hornické muzeum pod názvem Štola č. 1 připomínající historii těžby stříbra a uranu v Jáchymově. Všechny zachovalé jáchymovské hornické památky včetně různých dochovaných důlních děl jsou také součástí Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, který je od roku 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zdroje: cs.wikipedia.org, ct24.ceskatelevize.cz, epochaplus.cz, cs.wikipedia.org
