Přistáli jsme na Měsíci, prozkoumáváme Mars, vysíláme sondy mimo naši sluneční soustavu, přesto na naší vlastní planetě stále existují místa, o kterých víme jen velmi málo, nebo vůbec nic. Jedním z nich je i nejjižnější kontinent. Během výzkumu lámání ledu narazili před osmi lety odborníci na sedimenty bohatého ekosystému.
Tajemný svět pod ledem
Následný podrobný průzkum ukázal, že pod 2 kilometry tlustou vrstvou ledu se skrývá krajina s rozsáhlou síť říčních údolí a horských pásem, která se táhne beze změny na ploše o velikosti Belgie. "Je to jako objevit časovou kapsli,“ řekl profesor Jamieson. Před desítkami milionů let naše planeta nevypadala tak, jak ji známe dnes. Na jižní polokouli existoval pouze jediný superkontinent Gondwana zahrnující území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy, který se postupně rozdělil.
Antarktida se pomalu sunula k jižnímu pólu. Tento pohyb pomohl vytvořit silný oceánský proud kolem kontinentu a izolovat ho od teplejších vod. Zároveň klesla hladina oxidu uhličitého v atmosféře, což ochladilo planetu. Všechny tyto změny společně spustily proces, který Antarktidu proměnil v zamrzlou poušť, ale zároveň dokonale na miliony let zakonzervoval svět, který zde kdysi existoval.
Antarktida plná života
Objev byl učiněn hluboko ve vnitrozemí východní Antarktidy v odlehlé oblasti známé jako Wilkes Land. Pomocí satelitního systému RADARSTAR byla měřením jemných povrchových posunů vytvořena detailní mapa krajiny skryté pod ledem. Řečeno suchou odbornou terminologií byly identifikovány tři masivní bloky vyvýšeného terénu, každý o délce 120 až 170 kilometrů a šířce až 85 kilometrů, oddělené údolími širokými až 40 kilometrů a sahajícími do hloubky téměř 1167 metrů.
Jinak řečeno, pod ledem ležela krajina, která byla kdysi plná života. Kopce pokrývaly zelené lesy, v údolích tekly řeky. Šlo o svět prvních savců a pozůstatků dinosaurů – ptáků. Na rozdíl od mnoha ledovců, které svým pohybem neúprosně obrušují terén pod sebou, je led v této oblasti extrémně studený a posouvá se proto velmi pomalu, jen asi o necelých 5 metrů za rok. Díky tomu způsobil jen minimální erozi a krajina se pod ním zachovala v tak pozoruhodných detailech.
"Je těžké přesně říct, jak tato starověká krajina vypadala, ale v závislosti na tom, jak daleko do minulosti se dostanete, se klima mohlo podobat dnešní Patagonii, nebo dokonce něčemu tropickému,“ uvedl profesor Jamieson. Jeho tým dokonce objevil nedaleko stopy pylu pravěkých palem, což posiluje teorii, že v této oblasti kdysi rostla bujná mírná, nebo dokonce tropická, vegetace. Zatím není ani zcela jasné, jaká zvířata přesně tuto zelenou krajinu obývala. Vědci doufají, že pokračující výzkum pomocí hlubokých vrtů podobný projektům prováděných v Grónsku, by mohl odhalit více.
Tajuplnější než Mars
Tento průlomový objev přináší zcela nové poznatky o prehistorické podobě naší planety, o jejím klimatu i o proměně Antarktidy se zelené krajiny v ledový kontinent. "Je vzrušující, co vše je před našimi zraky ještě skryto,“ uvedl profesor Jamieson a dodal: "Zemi pod východoantarktickým ledovým příkrovem známe méně než povrch Marsu.“
Zdroje: nature.com, africaninspace.com, dailymail.co.uk
