O zrušení střídání času se v Evropské unii mluví již od roku 2018, kdy se v celoevropské anketě vyslovilo 84 % respondentů pro jeho zrušení. Jak už to ale často bývá, jednotlivé státy se nedokázaly sjednotit, který z časů bude trvale zaveden a diskuze byla uložena k ledu. Nyní ji opět otevřelo Španělsko a o návrhu se chystá jednat Rada ministrů energetiky již tento týden.
Konec v roce 2026?
Španělská vláda návrh neplánovaně předložila na zasedání unijních ministrů energetiky, vedena především dlouhodobými průzkumy veřejného mínění, které nejen ve Španělsku, ale v celé Evropě včetně České republiky, volají po zavedení jednotného a trvalého času. "Opatření v současnosti nepřináší žádnou či jen velmi malou úsporu energie, a navíc narušuje biorytmus lidí,“ uvedl španělský premiér Pedro Sánchez.
Iniciativu podpořili i čeští europoslanci. Pocity mnoha lidí vyjádřil ve svém komentáři například europoslanec Jan Farský (STAN): "Jestli mě něco fakt otravuje, je to střídání času. Opět dnes v noci. Jsem pro sjednocení.“ A Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) výstižně dodává: "Byla by to malá, ale významná úleva pro miliony lidí, jejichž tělo i mysl si každý půlrok zbytečně zvykají na jiný rytmus. A Evropa by se po letech konečně shodla alespoň na něčem jednoduchém.“
Kde se vzalo střídání času
Až do roku 1916 v našich zemích platil pouze jeden čas, a to ten zimní. Toho roku byl poprvé zaveden letní, ale hned po dvou letech byl zrušen. Podruhé ho k nám zavedla druhá světová válka a platil až do roku 1949. Důvod jeho zavedení byla snaha nesvítit tolik umělým světlem a ušetřit tak energie, kterých byl zvláště za války velký nedostatek. Potřetí a definitivně bylo střídání letního a zimního času zavedeno roku 1979 v době energetické krize.
Vliv na zdraví člověka
V současnosti změna času nemá na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv, naopak prokazatelně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví a kdo někdy v inkriminovanou hodinu seděl v dálkovém vlaku, moc dobře ví, že dopad na hromadnou dopravu je také nezanedbatelný. Jak dokazují statistiky, krátce po změně času přibývá také dopravních nehod, snižuje se produktivita práce a nehody přibývají i na pracovištích.
Stejně jako pásmová nemoc při cestování přes několik časových pásem, i pouhý hodinový posun nabourává vnitřní hodiny každého člověka. Lidé si stěžují na únavu, zhoršení spánku, ale také výkyvy nálad. Podle odborníků má přechod z letního času na zimní výrazný vliv na tzv. cirkadiální rytmus. "Na hormonální úrovni se může jednat o narušení produkce melatoninu, který reguluje spánek. To může vést k problémům s usínáním a kvalitou spánku. Vzhledem k psychice narušení cirkadiánních rytmů může být spojeno s vyšším rizikem zhoršení nálady, celkové pohody i psychických poruch, jako jsou deprese a úzkost,“ uvádí MUDr. Jitka Vojtová.
Který zachovat
V roce 2026 vyprší současná směrnice Evropské unie o změně času, nastává tak ideální čas na její revizi. Otázkou stále zůstává, který z časů by měl být natrvalo zaveden. Obě varianty mají své příznivce i odpůrce. Pro nás Středoevropany je přirozenější ten zimní, který více koresponduje s přirozeným rytmem světla, jež ovlivňovalo životy našich předků. V dnešní době všudypřítomného umělého osvětlení a klimatizací, však nabývají na síle i hlasy pro zachování času letního tak, aby si člověk i po příchodu ze školy či práce ještě užil přirozeného světla.
Jak by to tedy vypadalo prakticky? Pokud bychom si ponechali letní čas, zůstaly by nám sice delší odpoledne a večery, ale v prosinci by svítalo až někdy okolo osmé hodiny a při zimních inverzích by mohlo být šero celé dopoledne. Naopak při zimním čase by svítalo již ve tři hodiny ráno a tma by nastala již v devět večer.
Před třemi lety se státy EU nedokázaly dohodnout. Pokud by se to podařilo letos, mohla by Evropa přestat měnit hodiny již příští rok. Jediné, co je k tomu potřeba je, aby pro španělský návrh hlasovalo alespoň 15 z 27 členských států. Už teď je jisté, že Česká republika mezi nimi bude.
Zdroje: echo24.cz, cnn.iprima.cz, vtm.zive.cz
