Tahle pětimetrová stvůra brázdila oceány před 125 miliony lety. Podívejte, jak neuvěřitelné stvoření vytáhli vyděšení rybáři z moře.

Žralok skřetí, známý také jako žralok šotek, (Mitsukurina owstoni), patří mezi nejpozoruhodnější stvoření nejen v oceánech, ale na celé planetě. Jeho vzhled i způsob života se za poslední desítky milionů let téměř nezměnil a představuje tak skutečnou živoucí fosilii.

Šokující úlovek

Šotek žije v podstatě u mořského dna, obývá hloubky kolem 550−900 metrů v okolí Japonska, Tchaj-wanu, Nového Zélandu nebo Portugalska. Jeho pozorování je proto velice obtížné a vzácné. První exemplář, metr dlouhý nedospělý jedinec, byl uloven a popsán teprve v roce 1898. Svým vzhledem natolik připomínal vyhynulého pravěkého žraloka Scapanorhynchus, že byl dlouho považován za jeho mladšího příbuzného. Sám brázdí oceány již neuvěřitelných 125 milionů let. Dodnes o těchto zvířatech víme stále velice málo.

O to víc vzruchu i kontroverzí vyvolal před dvěma lety odchyt obrovského žraloka skřetího u pobřeží Tchaj-wanu. 800 kilogramový jedinec, který uvízl v rybářských sítích, byla samice těsně před porodem. Uvnitř bylo nalezeno devět plně vyvinutých mláďat. Žraločí rodina nakonec neskončila na talířích hostů místních restaurací, jak se původně plánovalo, ale byla prodána námořnímu museu. Když už tito jedineční tvorové museli přijít o život, mohli tak aspoň obohatit naše skromné poznatky o jejich životě.

Žralok, který vypadá jako skřet

V dospělosti může tento žralok měřit 3 až 6 metrů a vážit okolo 200 kilogramů. Odchycená nenarozená mláďata měřila každé asi 1,2 metru a vážila zhruba 3,6 kilogramu. Je tedy jasné, že šotci jsou živorodí. Mláďata měla již také vyvinuté zuby. Těch mají 35 až 53 v horní a 31 až 62 v dolní čelisti, které vyčnívají ven i při zavřené čelisti a dávají mu zcela netypický jedinečný vzhled.

Právě vzhled je tím, co zaujme na první pohled. Šotek vskutku nevypadá jako žralok, tak jak ho známe dnes. Svým nápadně prodlouženým čenichem může připomínat mečouna. Atypické vyčnívající čelisti používá k lovu podobně jako slavný filmový vetřelec, kdy je dokáže rychle vysunout až o několik desítek centimetrů dopředu. Jeho kůže není šedá, jak je u žraloků zvykem, ale narůžovělá a částečně průhledná.

Jeho jediným nepřítelem jsme my

Živí se převážně kostnatými rybami, olihněmi, kraby a hlavonožci. Svou kořist loví pomocí čichu a elektroreceptorů a využívá převážně momentu překvapení. Potravu dokáží najít i zahrabanou v písku na dně. Mohou se dožít až šedesáti let. Díky tomu, že žije v nedostupných hloubkách, není zatím příliš lidskou činností ohrožen, tak jako jeho ostatní příbuzní, kteří jsou po milionech bezohledně loveni.

Překvapivý úlovek tchajwanských rybářů ale dokazuje, že i tato pozoruhodná zvířata se stávají obětmi devastujícího lovu za pomocí vlečných sítí, které z moře a mořského dna berou naprosto vše živé, co jim stojí v cestě. Většina mořských organismů chycená do těchto sítí, ale není vhodná k lidské konzumaci a jako nepotřebný odpad se vyhodí. Takto se každý rok zcela zbytečně usmrtí těžko představitelných 636 tun mořských živočichů.

Naše oceány jsou velice křehké organismy, které ve svých hlubinách ukrývají svět, o kterém nemáme zatím ani tušení. Hrozí ale, že si jej zlikvidujeme dřív, než ho stačíme vůbec poznat. Bylo by škoda přijít o tak neobvyklé a zajímavé živočichy, jako je právě například žralok skřetí. Jedním z prvních kroků může být nákup ryb odchycených pouze udržitelným způsobem. Poznáte je podle modré značky s rybou a nápisem MSC na obalech. V našich obchodech jsou běžně k dostání.

Zdroje: Newseek.com, denik.cz, syfy.com, cs.wikipedia.org