Zahlédla odlesk a z hlíny vytáhla centimetrový předmět. Teď ji na účtu přistály 3 000 000 Kč

Když se zdravotní sestra Buffy Baileyová vydala s detektorem kovů na průzkum pozemku nedaleko Yorku, doufala, že by mohla objevit pár cenných nálezů. To, co nakonec v hlíně našla, předčilo i její nejdivočejší sny. Mimořádně unikátní artefakt mohl patřit i samotnému králi Richardu III.

Nečekaný objev

Hledání historických artefaktů je pro Buffy Baileyovou a jejího manžela Iana vášní. Výběr zemědělského pozemku nedaleko Yorku tak nebyl náhodnou volbou. Oblast má bohatou historii a vyhlédnutý pozemek se nacházel poblíž hradu Sheriff Hutton, bývalého sídla anglického krále Richarda III. (1452-1485). Manželé tak doufali, že budou mít štěstí a neodjedou domů s prázdnou.

To, co našli, ale předčilo veškerá očekávání, i když to tak nejprve nevypadalo. Sotva se Buffy pustila do hledání, její detektor zapípal. Zhruba 15 centimetrů pod zemí se nacházelo něco, co nejprve vypadalo jako ovčí známka nebo otevírací očko od plechovky. Když předmět očistila od hlíny a hrubých nečistot, oněměla úžasem.

Amulet nebo Bible

Drobný předmět byl těžký a lesklý a na slunci vrhal duhové odlesky. Po podrobnějším prozkoumání manželům došlo, že našli něco mimořádného. Artefaktu se ujalo muzeum v Yorku, které ho podrobilo důkladné analýze. Miniatura ve tvaru knihy, jejíž stránky zdobí rytina svatého Linharta a svaté Markéty, pochází z 15. století. Je vyrobena z 22 nebo 24 karátového zlata a váží 5 gramů.

Vyobrazení svatí byli v tehdejší době ochránci těhotných žen a porodu, předpokládá se proto, že šperk mohl sloužit jako amulet. Podle jiných odborníků by se ale mohlo jednat také o miniaturu Bible. Vzhledem k místu nálezu a skutečnosti, že zlato mohli v 15. století nosit pouze ti nejurozenější, je možné, že přívěšek mohl patřit někomu z královské rodiny, snad i samotné Anně Nevillové (1456-1485), manželce krále Richarda III.

Šperk mohl patřit královské rodině

Richardu III. z rodu Yorků, neblaze proslulý ze slavného Shakespearova dramatu, je často označován za vraha svých synovců, následníků trůnu princů Eduarda a Richarda. Ty nechal uvěznit v londýnském Toweru, aby se sám ujal vlády, a od té doby už je nikdo nespatřil. Jeho osudová porážka v bitvě u Bosworthu, která je považována za vyvrcholení války růží, znamenala nejen jeho smrt, ale také konec celé dynastie Plantagenetů a nástup slavných Tudorovců.

Šperk velmi připomíná jiný vzácný artefakt, který byl nalezen na 64 kilometrů vzdáleném královském hradě Middleham. Middlehamský klenot je zlatý přívěsek osazený desetikarátovým modrým safírem, který symbolizuje Pannu Marii, a s vyrytým vyobrazením Narození Páně a tvářemi 15 svatých. Vzhledem ke kvalitě a způsobu zpracování a stejné době vzniku se předpokládá, že oba šperky vyrobil stejný umělec pro královskou rodinu.

Jak se takto vzácný předmět dostal na pole, je předmětem spekulací. Je zřejmé, že byl příliš cenný na to, aby se jen tak ztratil, i když ani tato varianta se nedá vyloučit. Mnohem pravděpodobněji ale mohl být zakopán úmyslně. Buďto jako projev díku či smutku v souvislosti s porodem (v 15. století se úmrtnost matek a dětí při porodu pohybovala okolo 40 až 60 procent), nebo v době anglické reformace, kdy bylo držení náboženských zobrazení příliš nebezpečné.

Nálezkyně dostala miliony

Vzhledem k jedinečnosti a historickému významu, se Yorkshire Museum v Yorku rozhodlo vzácný předmět od nálezkyně odkoupit. V roce 1992 za podobný Middlehamský šperk zaplatilo v přepočtu 2,5 milionu korun. Nyní je částka ještě vyšší. Nález drobného zlatého amuletu z doby Richarda III. si odborníci cení na více než 100 000 liber, tedy okolo tří milionů korun. Ty budou rozděleny mezi nálezce a majitele pozemků.

Kolik dostanou nálezci u nás

Postup při podobných, historicky cenných nálezech, je v Česku poněkud odlišný. Podle zákona má nálezce nárok na deset procent z hodnoty drahého kovu. Může se tak stát, že nálezce pravěké nádoby, jejíž umělecká, a hlavně historická hodnota je nevyčíslitelná, získá jen drobnou almužnu, protože materiál, z něhož je předmět vyroben, není příliš cenný. Proto se jednotlivé kraje, pod jejichž dikci odměňování spadá, snaží motivovat poctivé nálezce odměnami násobně vyššími.

Nejvyšší částku si tak odnesl šťastný nálezce "pokladu století," souboru stříbrných mincí z 10. století objevených v roce 2015 na Pardubicku. Podle zákona měla odměna činit pouhých 11 tisíc korun, vyplaceny ale nakonec byly neuvěřitelné 2 miliony korun.

Ale pozor, dle zákona nárok na odměnu mají jen ti, kteří poklad objeví náhodou a ne za pomoci detektorů kovů. Pokud by tedy zlatou miniaturu našla Buffy Baileyová na poli u nás, vystačit by ji musel jen dobrý pocit, že svým nálezem přispěla k historickému poznání života našich předků.

Zdroje: Novinky.cz, dailymail.co.uk, armstronginstitute.org