Původně renesanční zámek Vintířov, který stojí asi kilometr daleko od vesnice Radonice, byl postaven už v polovině 16. století. Za jeho výstavbou stál Albrecht Šlik z Holejče. Na začátku 18. století původní renesanční zámek doplnil zámek nový, za jehož výstavbou stál tehdejší majitel panství Jan Adam Losy z Losynthalu.
V této době došlo i k opravě staršího zámku, který byl zároveň během rekonstrukce doplněn o dvě renesanční věže. O další přestavby se pak postarali Windischgrätzové na začátku 19. století, kdy realizovali dostavbu nového zámku v klasicistním slohu a zároveň obnovili i zbývající křídlo starého zámku. K poslední historické rekonstrukci pak přikročil po roce 1868 Josef Lobkovic z Dolních Beřkovic, který nechal provést přestavbu v novogotickém slohu.
Součástí zámeckého areálu jsou i hospodářské budovy jako je například sýpka, taktéž z 18. století a součástí býval rozlehlý zámecký park a zahrady. Sídlo bylo obýváno zhruba do poloviny 20. století, po které už hostil pouze ředitelství vojenských státních lesů a statků, později učiliště a naposledy mateřskou školku. Po revoluci byl pak zámek v restituci navrácen do rukou původních majitelů, konkrétně Karlu F. Thurn-Taxisovi.
Na údržbu nejsou peníze
Ačkoliv je zámecký areál Vintířov památkově chráněn, stala se z něj v posledních letech bohužel úplná ruina. Zámek má zhroucené střechy, některé zdi už ani nestojí, fasáda se rozpadá, uvnitř je plíseň a vlhko a budovy tak zůstaly útočištěm pro sprejery a osoby bez domova. Zatímco v zahraničí jsou tak podobná místa centry turismu a pýchou daných regionů, u nás jde místo krásné kulturní památky o místo plné nepořádku, odpadků a v neposlední řadě i vandalů. A někdy dokonce na místě žijí i lidé bez domova.
Důvodů, proč zámek Vintířov dopadl takto, může být hned několik. Možnou renovaci samozřejmě může limitovat primárně nedostatek finančních prostředků, ale situaci často neusnadňují ani komplikované byrokratické procesy, které jsou s revitalizací objektů v památkové péči spojené. Roli pak hraje i možný nedostatečný zájem veřejnosti, která nevyvíjí dostatečný tlak na majitele i stát, aby s tamější katastrofální situací historických památek jakkoliv naložil.
Přestavbu lze zafinancovat z externích zdrojů
Cestou z této pasti mohou zčásti být dotace ze strany Evropské unie, která nabízí mnoho cest, jak rekonstrukce historicky významných nemovitostí například alespoň z části zafinancovat. Dalším místem, kde žádat o pomoc, je i české Ministerstvo kultury. V dnešní on-linové době ale není výjimkou ani takzvaný crowdfunding, tedy model, kdy se na opravu památky klidně i po malých částkách složí sami spoluobčané. V neposlední řadě je také cesta vymyslet dobrý podnikatelský záměr, jak do zámku vrátit život. V Česku i zahraničí se z podobných objektů stávají hotely, společenská centra, kavárny a restaurace nebo kulturní místa plná výstav, přednášek a divadelních představení. Všechny tyto aktivity pomáhají k tomu, aby se původní finanční vklad do rekonstrukce rychle vrátil majitelům zpět.
Je bohužel smutnou statistikou, že zámek Vintířov je pouze jednou z mnoha památek na našem území, které o nutnou péči a údržbu doslova křičí. Pokud tak stát nebo sami majitelé nepřijdou s efektivními návrhy řešení, je možné, že tyto historické skvosty už tu s námi nebudou dlouho.
Zdroje: Hrady.cz, Památkový katalog, YouTube, Národní památkový ústav
