Ani Konopiště, ani Hluboká. Bezkonkurenčně nejkrásnější zámek se nachází v Podještědí. Je ale tak nenápadný, že o něm nikdo neví

Zámecké areály po celém světě většinou nesou stopy mnoha stavebních etap. Každý nový vlastník na nich zanechal svůj rukopis, a tak vznikla často až nečekaná směsice stylů. Někde se střídají středověké zdi s renesančními sgrafity, jinde barokní salóny navazují na gotická sklepení. Někde se drží spíš romantická nálada, jinde převládne dojem vojenské pevnosti nebo místo s temnou legendou. A jedním z takových zámků, kde se styly prolínají, je i Lemberk.

Nejkrásnější zámek v Podještědí

Výjimečné zámky neleží jen na hlavních turistických bodech. Ale také v Podještědí, v obci Lvová u Jablonného. Právě tady leží Lemberk, místo s bohatou historií, které je však stále trochu stranou pozornosti. První stavba zde vznikla v polovině 13. století. Postavil ji Havel z rodu Markvarticů jako pevnost na důležité obchodní stezce do Lužice a Žitavy.

Postupně prošel zámek několika většími přestavbami. V 16. století získal renesanční podobu, kterou o století později vystřídala výrazná raně barokní přeměna. Jak to všechno jde dohromady si můžete prohlédnout hlavně v interiérech. Nám se moc líbily bohatě zdobené sály, které střídají prosté barokní chodby, zatímco v dalších částech najdete fragmenty původního gotického zdiva. Na tomto místě jsme si tak mohli na vlastní oči užít několik různých slohů najednou.

Od svaté Zdislavy po filmové natáčení

S Lemberkem je neodmyslitelně spjatá svatá Zdislava, která tu žila ve 13. století. Pomáhala nemocným, zakládala špitály a získala pověst výjimečně laskavé ženy. Dnes najdete připomínky jejího života jak v kapli, tak v tzv. Zdislavině světničce. V roce 1995 byla papežem Janem Pavlem II. svatořečena a její hrobka v nedalekém Jablonném v Podještědí každoročně přitahuje tisíce poutníků.

Zámecká prohlídková trasa vás zavede nejen do Bajkového sálu s kazetovým stropem z roku 1610, ale i do kaple a rytířského sálu s barokní výzdobou. Kdo chce vědět, jak se žilo šlechtě i personálu, určitě ocení i černou kuchyni. V dalších pokojích pak uvidíte ukázky zařízení od empíru, přes biedermeier až po secesi. Na Lemberku to ale žije i dnes, během roku tu probíhají koncerty, divadelní představení a různé akce. Myslí tu i na návštěvníky s pohybovým či zrakovým omezením, mají tu hmatový model zámku, materiály v Braillově písmu i upravenou trasu v přízemí. Na rozdíl od nejznámějších zámků se tu v létě netlačí davy. A až budete unavení, zastavte se u Zdislaviny studánky, kam podle pověsti chodila světice pro léčivou vodu. My jsme se tam také zastavili, a hned nás přestaly bolet unavené nohy.

Lemberk je opředený tajemstvím

Kromě historie se s Lemberkem pojí i celá řada pověstí. V sedmileté válce tu byl vojenský lazaret a stovky vojáků tady zemřely. Jejich hromadný hrob se nachází pod zámkem v rokli. Hodně lidí, kteří Lemberk navštívili, popisuje zvláštní atmosféru a občas i podivné zážitky. Průvodci vypráví o podivných zvucích, neobvyklém chování zvířat nebo třeba o tom, že policejní psi nechtějí do některých částí zámku vůbec vstupovat. Záhadologové tu prý zaznamenali světelné úkazy nebo kroky, které se nedají jen tak snadno vysvětlit.

Během naší návštěvy jsme jich také pár zaslechli. Zajímavé jsou i pověsti o krutém hejtmanovi i o duších vojáků, kteří údajně nemohou najít posmrtný klid.

Zámek oblíbený u filmařů

Zajímavé je, že Lemberk díky svému vzhledu a původním interiérům často využívají i filmaři. Natáčela se tu například úspěšná komedie Poslední aristokratka, pohádka Tajemství staré bambitky nebo slavný Císařův pekař a Pekařův císař. Režiséři sem jezdí hlavně kvůli tomu, že Lemberk má atmosféru, která na kameře působí nefalšovaně a přirozeně. A my jim dáváme za pravdu!

Takže určitě neváhejte, a až budete vymýšlet, kam se o víkendu vypravíte, zajeďte třeba právě sem.

Zdroje: kudyznudy.cz, zamek-lemberk.cz, denik.cz, poznatsvet.cz