V dnešním moderním světě je těžké najít oblasti s lidmi, kteří stále žijí tradičním domorodým životem. Proto jsme rádi, že jeden takový poklad vám dnes můžeme představit. Jedná se o vesnici Wae Rebo, výjimečnou díky velmi zručným domorodcům. Ti zde totiž staví sedmipatrové chýše z bambusu.
Celá vesnice i s bizarními stavbami byla dokonce v roce 2012 zapsána na seznam UNESCO.
Tradiční chýše z bambusu jsou ukázkou lidské vynalézavosti
Mbaru Niang – tak se zvláštní chýše jmenují. Ovšem nenechte se mýlit, nejedná se o pouhé obyčejné domovy místních. Manggaraiové, jak si lidé z kmene nechávají říkat, v nich vidí jistou symboliku, konkrétně tedy v tzv. „tutup pole“, které staví v centru každé stavby.
Tutup pole pro ně představují v podstatě jakousi spojnici mezi nebem a zemí – mezi vesničany a jejich předky.
Ve srdci vesnice pak těchto hlavních domů najdete celkem sedm, stojících pospolu. Všechny mají kuželovitý tvar a jsou postaveny pouze z přírodních materiálů, čímž dokonale ukazují vynalézavost lidského ducha.
Z darů přírody pak tedy ke stavbě používají například dřevo, nebo bambus. Střecha je došková, podobná těm, které byly v minulosti rozšířené také u nás. Manggaraiové ale místo slámy používají „alang-alang grass“, česky „lalang válcovitý“, který je v jejich okolí mnohem dostupnější.
Domy jsou také velmi prakticky řešeny. Mají několik pater, přičemž každé z nich má svůj speciální úkol. Některé slouží jako sklad pro jídlo, jiné zase jako spižírna pro semínka, ze kterých se bude následující rok pěstovat úroda. A samozřejmě nechybí ani obytné prostory.
Vesnice, kde se zastavil čas…
Stejně jako její domy, je zajímavá i samotná indonéská Wae Rebo, ležící na ostrově Flores. Pojďme si o ní říci něco víc.
Toto zajímavé okénko do minulosti najdete v nadmořské výšce 1200 m n. m. a asi tušíte, že její okolí je tedy naprosto úchvatné. Zeleň je všude, kam se podíváte, za což je třeba děkovat zdejšímu tropickému lesu, domovu bohaté fauny a flóry.
Není překvapivé, že si tak malebnou oblast kmen zvolil za svůj domov a věrní tu žijí celé generace. Je to totiž už staletí, co byla lokalita poprvé osídlena. Zakladatelem osady má údajně být muž jménem Empu Maro, jehož potomci tu žijí dodnes. A nežijí zde pouze oni. Vesnice totiž dohromady sčítá okolo 1200 osob. To je, vzhledem k tomu, jak je vesnice odlehlá a v porovnání s velikostí některých českých obcí, poměrně překvapivý fakt.
Můžete Wae Rebo navštívit?
Zajisté vás potěší, že odpověď je ano. Vesnice je otevřená turistům a dokonce je přívětivě vítá. Turistický ruch jim totiž zaručuje přísun peněz a pro obyvatele, kteří se dříve živili prodáváním kafe či vanilky, se jedná o výhodný byznys.
Exkurzi do vesnice byste si měli rezervovat předem a stojí za to si projít různé stránky, přes které to lze udělat. Některé mohou nabízet mnohem výhodnější cenu, než další.
Ovšem předtím, než se nadšeně pustíte do rezervace, zvažte, zda je pro vás tento výlet vhodný. Obzvláště pokud preferujete pohodlí a všeho dostatek, protože některé věci si musíte přinést sami. A ačkoli ubytování budete mít díky rezervaci zajištěné, o pětihvězdičkové hotely se nejedná. Návštěvníci většinou složí hlavy v jednom z Mbaru Niang, který je pro ně určený. A v případě, že jich je moc? Své domovy pro ně otevřou někteří vesničané.
Primitivnější jsou také koupelna se záchodem, což vám zase vynahradí autentická večeře, kterou návštěvníkům podávají. Není tu žádný velký bufet s moderní jídelnou, jednoduše si v domě pro hosty sednete na dřevěnou podlahu, všichni pospolu.
Jestli se nebojíte menšího komfortu, pavouků ani delší cesty, jejíž část musíte absolvovat pěšky, tak návštěvy vesnice Wae Rebo nebudete litovat. Jedná se o jedinečné dobrodružství v srdci přírody, kde jako na jednom z mála lokalit můžete zažít nefalšovanou tradici. A není právě to, po čem pravý cestovatel touží?
Zdroje: indonesia.travel, runawaytraveller.com, en.wikipedia.org, youtube.com
