Zatímco v Evropě jezdí rychlovlaky již desítky let a v Japonsku slavný šinkansen dokonce 60 let, u nás se o vysokorychlostních tratích dlouhá léta pouze mluvilo. Teprve v roce 2017 dostala výstavba rychlotratí od vlády zelenou, přesto dalších téměř deset let trvalo, než se přistoupilo k samotné realizaci. Ta začala letos v květnu modernizací úseku mezi Brnem a Přerovem.
České vysokorychlostní tratě
Podle projektu bychom se měli svézt po vysokorychlostní trati (VRT) do 10 let. Do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť vysokorychlostních tratí v Česku napojena na evropskou dopravní síť, tak jak jsme se jako členská země EU zavázali.
Rozhodně nepůjde o levnou záležitost, v následujících deseti letech investuje Česko do projektu 560 miliard korun a do roku 2050 se investice vyšplhají až na bilion korun. První úseky tratí by proto stát rád stavěl formou PPP, kdy dochází k partnerství státu a soukromého sektoru, podobně jako při stavbě silnic a dálnic. Takto by měly být realizovány hned tři úseky na Moravě.
Stavba zcela nových tratí by měla začít v následujících letech, přesný termín ještě není znám. Jako první by se měl začít stavět pražský okruh s návazností do Drážďan. Nakonec by páteřní síť VRT měla propojit celou republiku a zároveň napojit Českou republiku na tratě v okolních zemí.
Z Brna do Ostravy za 40 minut již za 10 let
Podle uveřejněného projektu by propojení Brna s Ostravou mělo být dokončeno do deseti let, a z Prahy do Drážďan bychom měli dojet rychlovlakem zhruba někdy v polovině třicátých let. Součástí této trasy, tzv. VRT Podřipsko, bude i 30 kilometrů dlouhý krušnohorský tunel, který se stane nejdelším tunelem severně od Alp. Jen jeho stavba zabere celých deset let.
Nové rychlotratě umožní vlakům dosahovat rychlosti až 360 km/hod. Nové vlakové soupravy, které budou moci využít plného rychlostního potenciálu tratí, ale nejsou součástí plánované investice. Nákup rychlovlaků si budou financovat jednotliví dopravci samostatně. Průměrná cena jednoho takového vlaku se pohybuje okolo 20–40 milionů eur (490–980 milionů korun).
Futuristická nádraží
Naopak součástí investic je výstavba nových nádraží a modernizace těch stávajících. Podoba nových terminálů vzejde z architektonických soutěží, návrhy pro první čtyři již byly vybrané. Spíše než nádraží připomínají futuristické letištní haly. Na hlavní trati z Prahy do Brna jich vznikne 5. Terminál Praha východ bude stát u Čelákovic a stane se zásadním dopravním uzlem nejen pro místní tratě, ale také pro rychlovlaky do okolních zemích. Do Drážďan se tak dostanete za necelou půlhodinku a do Varšavy za méně než 4 hodiny. Na vizualizaci se podívejte v tomto videu:
Jak uvedl dosluhující ministr dopravy Martin Kupka: "Vysokorychlostní tratě nestavíme jako exkluzivní a izolovanou dopravu pro hrstku manažerů. Budou těsně propojeny se současnou železniční sítí a převezmou z ní podstatnou část dálkové osobní přepravy.“ Jízdné by tedy nemělo stát více než běžné jízdenky. Zároveň budou vlaky plně integrovány v systému jednotného tarifu a bude v nich možné využívat traťové a celosíťové jízdenky.
Zdroje: seznamzprávy.cz, idnes.cz, md.gov.cz, vrtky.cz
